S kým jsi žil/a, poznáš po rozvodu
Na brněnské besedě se jedna z účastnic ptá: “Co mám dělat, když mě bývalý manžel po rozvodu pořád ničí. Teď to dělá i přes naše děti.” Sedíme tam ve třech, Terka odpočívá nemocná doma a sál na chvíli ztichl. Pár lidí se otočilo. Byl to dotaz, který se jich také dotýká.
Začnu odpovídat a paní pláče. Slyší to, čeho se nejvíc bojí a co nechtěla přijmout. Když se vám někdo blízký rozhodne zničit život, tak vám ho minimálně dost poničí. Pojďte si to představit prakticky.
Váš partner využije peněz a kupuje dětem to, co vy nemůžete. Neustále dětem peníze a vaši neschopnost předhazuje. Také vás pomluví v práci. Má spoustu kamarádů. Pořád vám nabourává plány, kdy si děti bere a kdy ne. Tak s nimi trávíte jen čas, kdy je škola a práce. Se školou válčí přes dopisy a jim nadřízené instituce. Ve škole se s vámi bojí učitelky mluvit. Říká dětem hrozné věci o vás a říká jim, ať o tom s vámi nemluví. Stejně tak pomlouvá i vašeho současného partnera. To určitě pro představu stačí.
Tohle je něco, s čím se setkávám ve své praxi a funguje to na obě strany. Tedy dělají to muži i ženy. Proto si dovolím tvrdit, že když vám chce bývalý partner zničit život, tak vám ho minimálně dost poničí. Jinými slovy, budete čelit silnému tlaku. Takový silný tlak trvá často několik let. Proto sleduju, jak ženě, která se ptala, tečou slzy. Vidím, že situaci začíná přijímat. Minimálně udělala první krok. A já můžu udělat další krok. Ono to není všechno.
Ještě je tady kousek naděje, jen je potřeba s ní opravdu šetřit
Proto se k otázce po chvíli vracím a doplňuju to o další část. Když čelíme dlouho silnému tlaku, může to být pro nás příležitost. Donutí nás to být silnější. Pustit se zbylých jistot a vykročit do neznáma. Tady vím přesně, o čem mluvím. Několik klientů jsem provedl takovouto situací a oni sami z ní vyšli silnější.
Provést klienty takovým obdobím můžu jen díky tomu, že já sám jsem si takovou situací prošel. Našel jsem cestu k sobě. Teď je čas za tu zkušenost poděkovat a sdílet s vámi i něco víc. Tohle zamyšlení je cestou, jak ukázat naděje o kousek víc. Jsou přece Vánoce. Paní v publiku mně už pozoruje s jiným výrazem. Není tam úleva, vidím spíš bolest kterou cítí, když před ní stojí náročný úděl, který nemusí mít konec.
Pojďte si představit, že rozvod mění vše, na co jsme zvyklí. Když žijeme v manželství, neumíme si představit, že člověk kterého dosud známe, toho v sobě nese víc. Například to, že nás bude chtít zničit, aby dosáhl svého. Třeba proto, že se bojí, že přijde o děti. Já jsem za tuto zkušenost bývalé manželce vděčný. Proto, že mě posunula tak, jak jsem si to sám nedokázal představit.
Jediná jistota je smrt
Na začátku jsem si nedovedl představit, jak budu fungovat sám se dvěma malými dětmi ve vlastní péči, když chodily do školky a první třídy. Za chvíli jsem si nedovedl představit, jak péči o děti a jejich nemoci skloubím se svou dřívější prací. Potom jsem si nedovedl představit, jak v této situaci uskutečním změnu profese a z vedlejší práce se stane práce hlavní. Přijdu tím o všechny jistoty.
Pak jsem si nedovedl představit, že s tím vším kolem sebe ještě projdu koučovacím výcvikem a rozvinu to, co jsem cítil že musím udělat. Potom jsem si nedovedl představit, že v tom všem okolo můžu mít i nějaký čas na sebe. Když jsem měl dvě práce a procházel jsem se lesem kolem půlnoci, když děti spaly a já měl chvíli pro sebe… nedovedl jsem si představit, že to vydržím víc než několik měsíců. Nakonec jsem tím procházel skoro tři roky.
Bylo snazší jít tam, kde to neznám, kde mně to děsilo...
Všechna ta omezení jsem musel posunout. Díky tlaku kolem rozvodu a dětí jsem s ničím nemohl najisto počítat několik let. Proto bylo snazší jít tam, kde to neznám, kde mně to děsilo, kde jsem ztrácel poslední jistoty. Protože už jsem toho ztratil tolik, že mi to nepřipadalo tak děsivé.
Víte… strach se nemění. To jen my se můžeme stávat odvážnější. Díky tomu můžete postupně v sobě rozvinout to, co by bez tlaku nebylo možné. Potom i život kolem vás vypadá úplně jinak. Začnete ho milovat. Proto teď cítím vděčnost za to, co mně potkalo. Protože i díky tomu jsem takový, jaký jsem.
To je naděje, kterou už teď cítím a žiju, zatímco píšu tento článek. I v případě když se bývalý partner úplně nezmění a tlak jen mění formy a sílu… přesto cítím vděčnost za takovou lekci. To je naděje pro všechny, kteří procházejí podobnou zkouškou.
Vítek