3 dovednosti, na kterých stojí zdravý vztah
Pokud by existovaly 3 dovednosti, na kterých stojí zdravý vztah, byly by to patrně ty nejdůležitější dovednosti, které se můžeme naučit. Protože od kvality vztahů se odvíjí všechno ostatní – úspěch v práci, rodina, zvládání životních překážek.
Nedávno mi napsala moje dlouholetá kamarádka. Moc se jí líbí, co v rámci Opravdového vztahu děláme. Její zpráva popisovala, jak si cestu ke štěstí našla ona. Monika psala, že si nastavila jasnou představu muže, se kterým chce strávit život. A prosívala trh tak dlouho, až ho našla.
To mi nadšeně napsala a pak pokračovala v podobně entuziastickém duchu. Po letech společného soužití, cestování a kariérních úspěchů se jim nedávno narodila holčička.
„Stačilo si jen dobře vybrat!“ zakončila svoji zprávu a doplnila ji řadou spokojených smajlíků. Je to dobrý příběh. Takový, který si alespoň někdy v životě přeje nejspíš každý z nás. Až na to, že se nestal. Monika si ve skutečnosti vybrala muže, který přesně odpovídal jejím představám. Po několika letech soužití se stále více odcizovali. Před půl rokem ji po sérii nevěr opustil.
Rádi podléháme romantické představě, že výběr správného partnera je to hlavní kritérium. Že tím to končí. Nic není vzdálenější pravdě. Vztah je proces, je to živý organismus, který se rozvíjí a vyvíjí. Ačkoliv je dobrý výběr důležitý, ve skutečnosti to s ním všechno teprve začíná.
Za poslední 4.000 hodin strávené s klienty nad rozvojem jejich osobnosti a vztahů jsem došel k tomu, že pokud jsou nějaké dovednosti klíčové pro úspěšný vztah, jsou to ty, o kterých se dočtete v článku. A ano, jsou to dovednosti. Věci, které se můžete naučit jak vy, tak váš partner.
.
Co skutečně říkáme a slyšíme
Fascinuje mě, jak často se setkávám s tím, že jeden z partnerů něco říká a druhý slyší něco jiného. Z hlediska psychologie to dává dokonalý smysl, ale ve vztazích to umí nadělat solidní paseku. Proč se to děje?
Každý z nás máme vlastní databanku zkušeností, ze kterých tvoříme významy pro svět okolo nás. To si můžete snadno ověřit třeba diskuzí na téma, co znamená někoho milovat. Někdo bude tvrdit, že to znamená všeobjímající péči, jiný zase, že permanentní přítomnost partnera, další ještě něco jiného.
Tyhle rozdíly jsou normální. A netýkají se samozřejmě jenom významů slov, týkají se všeho. Potíž je v tom, že když s někým mluvíme, mnohem častěji pracujeme se svým významem, nikoliv s významem, který má na mysli ten druhý. A to není snadné, ale dá se to naučit, například v naší škole.
A tak zatímco by bylo skvělé se zeptat, co tím myslí, chrlíme odpovědi, vztekáme se, nesouhlasíme, argumentujeme. A oddalujeme se. Právě tohle se stalo v průběhu času Monice. Postupně se svým mužem zvyšovali neporozumění.
Bylo by skvělé, kdybychom druhým naslouchali ne proto, abychom odpověděli (schválně, jak často si v hlavě sumírujete odpověď ještě když partner mluví?), ale proto, abychom slyšeli. Proto, abychom se zajímali. Možná vás to překvapí, ale je to velmi častá dovednost, kterou s klienty rozvíjím, když pracujeme na zlepšení vztahů.
Víc si také můžete poslechnout v podcastu zde.
Co skutečně potřebujeme
Tohle vám možná na první dobrou vůbec nepřipadá jako dovednost. Ale možná vás překvapí, že přes 70% vztahů má potíže proto, že jeden nebo oba partneři nedokážou (nebo mají strach) komunikovat svoje potřeby.
Čas nás v rámci Opravdového vztahu naučil, že aby byl člověk schopný svoje potřeby komunikovat, musí se je nejprve naučit rozeznávat. Vytahat je z haraburdí každodenních povinností. Dovolit si dát jim důležitost. A k tomu je zapotřebí zvyšovat svoji citlivost.
Jo, naprosto drze a otevřeně tu tvrdím, že vnímavost sama k sobě, ke svému tělu, k signálům, které posílá někdy tak jemně, jsou klíčem k tomu poznat sebe sama. Když se naučíte cítit a vnímat sebe sama, dost často si uvědomíte naprosto jasně a bez pochyb, co ve vašem životě potřebujete a co ne.
To je přesně to, díky čemu naši klienti dělají tak razantní pokroky. Je to také jedna z věcí, kterou učíme v naší škole koučování. Pokud chcete začít zvyšovat svoji citlivost a vnímat lépe svoje potřeby, mám pro vás jedno doporučení, které zvládnete po vlastní ose.
Zpomalte. Vyhraďte si pro sebe každý den čas, kdy budete moci být sami se sebou. Věnujte ho meditaci, sportu, nic nedělání. Věnujte ho tomu, abyste vnímali sami sebe. Rád říkám, že pokud člověk nemá 15 minut denně pro sebe, tak neřídí svůj svět.
Velmi v tomto může pomoci naše kniha Opravdový život.
Nic není osobní
životě plném dramatu se zdá, že všechno se týká vás. Že na základě toho, co říkají ostatní (rodiče, partner) i toho, co říká vaše mysl, jste buď dobří anebo špatní. Já s tímto pohledem nesouhlasím. Pokud chcete v životě harmonii, potřebujete přestat živit drama.
Potřebujete se naučit nehodnotit. Nerozdělovat na dobré, špatné a hlavně – nedělat si z toho osobní vizitku. Myslím, že jsem ještě nenarazil na člověka, se kterým bychom se v rámci spolupráce tohoto nedotkli. Například Michal, který si každou poznámku svojí ženy bral osobně jako poukázání na jeho nedostatky.
Moc rád bych řekl, že jste všichni skvělí. Protože si to myslím. Bez ezo keců a závoje toho, že by všechno mělo být sluníčkový. Opravdu věřím tomu, že jste skvělí, jen si to někdy neuvědomujete. Stejně tak je skvělý váš partner, jen to nejste vždy ochotní vidět. A nemyslím teď ty situace, kdy je ve vztahu násilí nebo jiná těžká forma ubližování.
Když se začínající kouči v naší škole učí nehodnotit, bývají v šoku z toho, jak odlišný svět může být. Ne na základě toho, že změníte lidi okolo sebe. Na základě toho, že se naučíte dívat na svět jinýma očima. Dáte věcem nový význam. A zbavíte se osobního dramatu. To je svět, který mě baví vytvářet.
Jeden pravdivý příběh na závěr
úvodu článku jsem psal o Monice, které se vztah rozpadl. Zpochybňoval jsem hledání ideálního partnera jako jediné cesty ke kvalitnímu vztahu. Dovolte mi, abych nasdílel zprávu od Markéty (které děkuji za souhlas).
Je to moje klientka, které jsem na konci roku 2021 pomáhal najít cestu k sobě. Přesně v souladu s dnešním článkem. Zpráva, kterou mi teď, v červenci 2023 poslala, mi vehnala slzy do očí. Je skvělé, že můžeme vyprávět stále víc takovýchto příběhů. Díky za to.