Z nejhoršího jsme uvnitř a jiná zaklínadla
Z nejhoršího jsme uvnitř - takové sebenaplňující prohlášení jsme si před lety vypůjčili od Mňágy a Ždorp a ozdobili jsme jím svou maturitní stužku. V náctiletém vzdoru nám připadalo úderné barvit si svět načerno a dávat životu nálepky.
Jakými prohlášeními živíte svou pozornost vy? Máte nějakou perličku? Podělte se s námi v naší FB skupině!
Sebenaplňující proroctví je fenomén, při kterém nevědomě ovlivňujeme situaci a lidi kolem sebe tak, že naplní a potvrdí naše původní očekávání.
Ten můj budižkničemu by ani tohle nevyhrál...
Klientka Lucie říká: často se přistihnu, že se moje mysl soustředí na to, co se nedaří, nejde podle plánu, hlavně u manžela si všímám, co dělá nesprávně, moc pomalu, moc rychle a nebo úplně špatně.
Velké uvědomění přineslo, že spolu s kamarádkami často hodnotí své manžely, ty muže, se kterými se rozhodly jít životem bok po boku. S holkama mají oblíbené humorné téma „jak je ten můj neschopný – kdo tohle trumfne“, kde si vyměňují veselé historky ze svých domácností ve stylu on je to takový budižkničemu, že kdyby byla soutěž o největšího budižkničemu světa, skončí druhý, protože je takový budižkničemu, že by to ani nevyhrál“.
Dámy se skvěle baví, je to velká legrace, zároveň Lucie už teď ví, že těmito prohlášeními naplňuje pohár své představy o manželovi, která se pak stává realitou a že tímhle způsobem dělá kroky směrem ze vztahu.
Lucie sdílí – teď když si všimnu, že opět naplňuju svou představu o neschopnosti manžela, vypínám autopilota a měním směr – dívám se a hledám, co se mu povedlo, v čem je skvělý a co se od něho můžu naučit. Nevšimnu si vždycky, je to neustálý proces, ale své sebenaplňující prohlášení si vybrat můžu. Tady Lucie hovořila o pozitivním posilování neboli o pozitivní zpětné vazbě, kterou může dávat sobě nebo manželovi a tím dělat kroky směrem do vztahu.
Pravda a nic než pravda
Sebenaplňující proroctví říká, že pravda, kterou pozorujeme, nemusí být tak jasná a jednoznačná, jak se na první pohled zdá. To, co vidíme a vnímáme, je do velké míry i naším vlastním dílem, naší naplněnou představou. Náš náhled na svět a lidi v něm, odráží naše pocity, víru a přesvědčení. Zkrátka – já mám svou pravdu a ty máš zase svou, já vidím realitu skrz své limitující přesvědčení a ty zase přes své. Smí to tak být.
Toto je jedno z témat, co se mi s klienty opakuje a je často velmi objevné uvědomit si, že sebenaplňovat můžeme i prospěšná prohlášení, která jsou pro nás užitečná a příjemná. Třeba okřídlené „to nejde“ které můžeme vyměnit za „tohle stojí za vyzkoušení" a nebo dokonce „to zvládnu“.
Jeden anglický politik prohlásil – neříkej, že něco nejde, dříve či později se objeví člověk, který, neví, že to nejde a udělá to.
Tedy, že myšlenky a přesvědčení, kterým věřím, si můžu vědomě vybrat a věnovat jim svou pozornost.
Ať už je situace z našeho pohledu dobrá nebo špatná, vyplatí se klást si otázky:
- Jaký na tom mám podíl?
- Čemu věřím o své situaci?
- Jak jsem tuto situaci spoluvytvořila?
- Do jaké míry naplňuje to, co pozoruji, moje předpoklady?
Když nečekáš, že se očekávání naplní
Mám svou vlastní zkušenost, kdy se sebenaplňující proroctví naplnilo do poslední kapky v duchu moudré věty – „člověče, dávej pozor, co si přeješ, aby se ti přání nesplnilo...“ Mateřskou dovolenou jsem si zpestřovala výletěním a výjezdy s kamarádkami. Jedním z dobrodružství byl plavací pobyt s miminky, který byl trochu ezo a bio, ale tak to holt na startu mateřství bývá.
V ezo duchu jsme si tahaly andělské karty a dávaly si záměr pro celý týden, tedy tvořily jsme sebenaplňující prohlášení. Tušila jsem, že procházka růžovou zahradou ten pobyt nebude, že tady se maká na seberozvoji a rozvoji dítěte, a tak jsem prohlásila – vím, že dovolená to nebude, tento pobyt bude náročný, mám si to tu odpracovat, něco výjimečného zažít a posunout se a vyrůst společně se svou roční dcerou... to je můj záměr.
A jak to dopadlo? Třetí den jsem si během nočního plavání a speciálních technik pod vodou, kde jsme si měly my matky sáhnout na dno, opravdu sáhla na dno, a to svým předním zubem, který jsem si vyrazila ve slaném bazénu o tyrkysovou dlaždičku... Měla jsem tedy příležitost vyrůst a má holčička taky, jelikož druhý den strávila plně kojená beze mě a já bez ní cestovala přes celou republiku do svého rodného města si nechat opravit zub a úsměv.
Splněno? Ano!
Záměr a očekávání naplněno. Tečka. Zjednodušeně: svým chováním a nastavením někdy měníme prostředí a obzvlášť vztahy k obrazu svému. Je to tím, že na cokoli myslíme, tím si vytváříme novou realitu. Ačkoli všichni žijeme na stejné planetě, realitu si vytváříme každý svou. Začínáme tím, že začneme věci hodnotit. To se nám zdá dobré a to špatné. To je hezké, to ošklivé. Vidíme svět v extrémech a černobíle.
My své realitě vycházíme vstříc. Můžeme být ve stejné chvíli na stejném místě s různými lidmi, a přesto každá osoba bude mít jiný prožitek. To, co jedna označí za katastrofu, druhá uvidí jako příležitost. Pro někoho je tisícovka almužna, pro druhého základ živobytí. Pro někoho je maturita start do svobody a dospělosti, my jsme se ji tehdy rozhodli onálepkovat jako „to nejhorší, co nás mohlo potkat“.
Tak se staň!
V naší praxi s klienty tato sebenaplňující proroctví nebo taky limitující přesvědčení řešíme dnes a denně, rozebíráme, čemu kdo během svého života uvěřil a hledáme možnosti, čím by se tahle „zaklínadla“ dala nahradit, protože v zakletí se prostě blbě žije. Zaklínadla jsme slýchali od svých rodičů, učitelů, vychovatelů a dalších autorit a některá jsou obzvlášť výživná:
- Pořádný chlap nebrečí
- Tlustý holky si ženicha nenajdou
- Nejlepší je moc nevyčnívat
- Na studium my nemáme hlavu
- Peníze nerostou na stromech
- Tohle není tvoje liga, na tu nemáš, kámo
- Nemůžeš změnit svůj osud
- V tomhle světě potřebuješ mít ostré lokty, děvenko
Pravdy a prohlášení, které jsme nabrali do života v době, když jsme ještě nebyl schopni kriticky zanalyzovat a nebo odmítnout, a ty se pak stávají pilíři našeho světa, aniž bychom si to plně uvědomovali, bereme je jako normu a neměnný fakt.
Je to jednoduché ale ne vždycky snadné
Prvním krokem, který s klienty děláme dnes a denně je své přesvědčení objevit, posvítit si na něj ze všech úhlů, náležitě ho prozkoumat a jakmile zjistíme, že nám neslouží, dovolit si ho zpochybnit a nahradit užitečnějším přesvědčením. Ano, je to jednoduché, ale ne vždycky snadné.
V tomhle může pomoct i tahle kniha.
Otevřít šuplíček, vyjmout neužitečné přesvědčení, nahradit užitečným přesvědčením a zavřít šuplíček. Pokládáme klientům kouzelnou otázku – čemu věříš o svém životě? A čemu bys mohl věřit namísto toho?
Často nám stojí v cestě domnělá jistota, že změna je nemožná a některé věci neměnné. A to je velký limit. Bývá velmi objevné rozkrýt svá přesvědčení spolu s profesionálem třeba v rámci konzultace zdarma, o kterou můžete požádat tady.
Přeju vám krásné dny a pojďte si v nich všímat, co o sobě prohlašujete.
Petra