Kam nás posune sobectví?
Dnes mi před očima projelo několik článků na téma jak být více zdravě sobecký, nebo jak ukázat tu správnou bohyni v sobě. Případně jak ze svého života vykopat všechny, kteří to nebudou respektovat. Někdo nemá žádné hranice, nebo necítí svoji hodnotu. Pak se trocha sobectví nebo představa o vlastní výjimečnosti hodí. Trochu to vyváží extrém, ve kterém se zrovna nacházíme. Není to ale něco, co by nám dlouhodobě fungovalo. Jen jsme k jednomu extrému přidali opačný. Chybí nám střed, náš střed.
Pojďte si to představit na praktickém případu. Alena udělá pro partnera všechno a on si jí neváží, podvádí a nakonec opustí. Pak se rozhodne stát se sobeckou. Teď chce, aby pro ni partner dělal všechno. Partnera řídí a po půl roce štěstí už ji partner nepřitahuje a vlastně si ho moc neváží. Začne ho podvádět a opustí o rok později. Že je to moc schematické? Ano, přesto to v našich životech přeskakuje mezi extrémy jako jehla na ohrané gramodesce.
Žijte sami v sobě a mějte svůj vlastní střed
Teď už tušíte, že vám tento článek neukáže pět způsobů, jak dosáhnou vnitřní rovnováhy snadno a rychle. Možná vám po jeho přečtení zůstane bezútěšný pocit v břiše. To se někdy stává, když si přestaneme lhát a podíváme se na důsledky svých činů. Přesně to je totiž cesta do našeho středu. To nás dělá člověkem. Nemyslím tím to, že myslíme. To chobotnice nebo šimpanzi umí taky. Nebo že mluvíme. To umí i papoušek. Myslím tím, že můžeme cítit zodpovědnost za všechny naše činy.
Přijměte plnou zodpovědnost
Pojďte si představit, že se všichni posuneme do stavu, kdy naplno žijeme zodpovědnost za vše, co děláme. Znamená to vědomí, že všechny následky našich činů se nám vrátí. Prožijeme je minimálně jako pocit. To, že děláme věci pro druhé a nezajímáme se o své potřeby nese nepříjemné důsledky.
Stejně to je i v případě, kdy své potřeby nenaplňujeme sami, ale chceme to po druhých. To jediné, co dává smysl je postarat se o sebe a dělat to, co nám dělá dobře. Tak, abychom přitom podpořili i ostatní kolem nás. Takhle jednoduchý je princip žité zodpovědnosti. Objevování cesty jak to zavést do praxe je na celý náš život. Opravdový život. Začít můžete s naší knížkou Opravdový život.
Vítek.