Proč tak často vyměňujeme touhu za štěstí

Skoro jsem zabila vlastní dítě, říká klientka a pláče. I ona spadla do pasti, ve které se topí většina moderní společnosti. I ona vyměnila touhu za štěstí. Na chvíli.

Dnes a denně se v rámci našeho projektu setkáváme s lidmi, kteří si pro sebe a svůj život přejí víc. Myšleno ve smyslu kvality. Kvalitnější vztahy, kvalitnější prožívání, větší soulad a harmonii v tom všem, co se na ně valí. Velmi často cesta vede přes to „chtít toho míň“. Zní to divně? Nasdílím s vámi ty silné příběhy, které ukazují jak snadno vyměňujeme touhu za štěstí. Týká se vás to taky?

Jak zabít vlastní dítě

Pokud čekáte krvavou historku s děsivým psychopatem v hlavní roli, zklamu vás. Petra (jméno jsem na její žádost změnil) je úplně obyčejná žena, jakou nejspíš potkáváte dnes a denně. Možná je docela jako vy. Po sedmi letech na mateřské se vrátila zpátky do práce a konečně se pustila znovu do budování vlastní kariéry.

Nová práce jí dodávala tolik energie a nových podnětů, na které už docela zapomněla. Její muž ji ve všem podporoval,protože viděl, že jí to svědčí. Zní to idylicky? Říkáte si, kde je v tom drama a zabité dítě? Vězte, že jsem právě popsal dynamiku, která vedla téměř k rozpadu vztahu. Proč?

Petra se v nové kariéře natolik zhlídla, že jí začala věnovat stále víc času. Díky tomu měla skvělé výsledky. A díky skvělým výsledkům dostávala víc práce. Což jí dodalo ještě víc důležitosti (na mateřské si pravda moc důležitá nepřipadala) a chuti tento svůj životní směr rozvíjet.

Po pár měsících se ošklivě pohádala se svým mužem: „Já mám právo na život! Není pravda, že s lidmi z práce trávím moc času. A na tenhle večírek jít musím, budou tam všichni.“ Zabouchla dveře a odkráčela z domu. Hlavou jí tehdy vířilo, jak moc ji její manžel omezuje. Ještě před pár měsíci by řekla, že ji neuvěřitelně podporuje.

Opravdový život

Tohle musíš mít

Když mě to baví

S podobnými příběhy se můžeme setkat dnes a denně. Co může za to, že člověk změní pohled o 180 stupňů? Z mého pohledu je za tím často nezdravé pojetí touhy. Ne snad, že by bylo něco špatného na tom mít ambice nebo po něčem toužit. Potíž je v tom, když se z toho stane droga. A to se děje velmi často.

Snad nejčastěji se s tímto setkávám v případech, kdy si někdo v manželství najde milence. Kolikrát už jsem slyšel něco ve stylu: „Když já nevím, koho si vybrat. Kdyby tak ti dva šli zkombinovat!“ To je příklad touhy, která je nezdravá.Ukazuje na to, že dotyčný by nejraději čerpal z obou zdrojů, nějak je nakombinoval.

Je to ukázka neochoty vzdát se něčeho, abych se naplno mohl věnovat něčemu jinému. Je to strach z toho, že nám něco unikne, že nebudeme žít dost skvělý život, že nestihneme všechno. No, mám pro vás blbou zprávu, přátelé. Nestihnete všechno. A stihnete toho mnohem míň, než byste chtěli.

Máš rád/a fajn věci?

Další obsah najdeš ve skupině na FB

Nutnost říkat ne asi 1000x častěji

Petra z úvodního příběhu si ošklivou pravdu, že toho stihne mnohem méně, než by chtěla, uvědomila ve chvíli, kdy její čtyřletá dcera skoro přestala dýchat. Stalo se to po jedné z hádek s mužem, kterých v jejich vztahu přibývalo. Čtyřletá Nikol brečela, zatímco rodiče po sobě křičeli. Petra ji vzala a zavřela do pokojíčku.

Když po dalším vzlyku nastalo jen hrobové ticho, Petřin mateřský instinkt ji donutil vrátit se k Nikolce do pokojíčku. Našla ji ležet na zemi, tvářičku bledou, celou bez sebe. Nevím, co se tehdy stalo, znám to jen z Petřina vyprávění v rámci naší spolupráce, které mi dovolila publikovat. Vím ale, že dnes je Nikol v pořádku a Petra si díky této příhodě uvědomila velmi silné věci.

Uvědomila si, že nemusí vidět svoje děti vyrůst. Možná to zní drsně, ale je to tak. Uvědomila si, že touha neznamená vždycky štěstí (o tom ještě za chvíli). Uvědomila si, že ať chce nebo ne, bude muset volit. A to neznamená říkat ne věcem, které jsou nepříjemné. Kdepak. Uvědomila si, že bude muset říkat ne taky spoustě věcem, které jsou příjemné. Tak jako my všichni.

Přečti si také

Proč je nový partner často jen opakující se zklamání?

20. 5. 2024 Vítězslav Čadra

Touha jako drogová závislost

V naší knize Opravdový život najdete rovněž kapitolu, která krásně rozkrývá emoční fungování a to, jak nastolit rovnováhu ve svém prožívání. Touha, kterou Petra cítila v práci je v podstatě hnaná silnými emocemi, které mohou (a často to dělají) pěkně zatemnit mysl. Člověk pohlcený emocemi není schopen vnímat souvislosti. Jen se snaží co nejvíc naplnit svoji touhu.

Je jedno, jestli toužíte vybudovat podnikání, spát s milencem, vyhrát golfový turnaj, zapůsobit v práci, získat uznání, procestovat svět nebo si šlehnout dávku pervitinu. Ve všech případech, pokud jste ve vleku svojí touhy, jste závislí. A to většinou nedopadá šťastně.

„Člověk pohlcený emocemi není schopen vnímat souvislosti. Jen se snaží co nejvíc naplnit svoji touhu.“

Štěstí je oproti tomu mnohem hlubší prožitek. Je to rovnováha emocí a rozumu. Jsou to přesně ty chvíle, kdy vidíte, že by něco bylo skvělé a přesto to dokážete odmítnout. Protože víte, že i skvělých věcí se do vašeho šťastného života vejde jen omezený počet.

Není to vždy snadná volba. Ale týká se nás všech. Z mého úhlu pohledu je to otázka osobní síly. Stejně jako dokáže bývalý alkoholik odmítnout skleničku. Stejně jako dokáže muž odmítnout milenku, přestože by se to žena nikdy nedozvěděla. Stejně jako dokázala Petra odmítnou překotnou kariéru, která ji bavila a ničila současně.

Naučte se nastolit rovnováhu v každé oblasti života, na které vám záleží. V knize Opravdový život najdete 15 principů, které prověřily desítky tisíc lidí před vámi.

Buďte skvělí a pokud chcete, napište komentář.

Díky moc!

Honza