Ježíš jako váš osobní terapeut: Jak mindfulness posiluje sebepoznání a duchovní rovnováhu?

Vím, že vám, našim čtenářům, chyběly ty nekonvenční zážitky se skupinami věřících, do kterých občas zavítám. Tak tady máte další z nich. V tomto článku, kromě poznávání nových obzorů za hranicemi rigidních náboženských představ, najdete i praktický návod, jak začlenit mindfulness do vaší praktikované víry, ať už je jakákoli… a neskončit při tom v pekle. 

Můžete být v klidu, co se týče náboženské agitace. Pro mě je náboženství jednou z nejzákeřnějších forem ideologií, které lidstvu komplikují život už po staletí. Náboženství často zneužívá každodenní, zdravé a živé lidské cítění… jen aby to vše zahubilo a proměnilo v mrtvý kult rozumových pravidel, odcizených od běžného života a ničících lidské existence. Přesto existují náboženské společnosti, které více či méně úspěšně balancují na hranici skutečného osobního růstu a mrtvých dogmat.

Svěží vítr mezi dogmaty

S jednou takovou skupinou jsem strávil dva dny, které mi přinesly hlubokou inspiraci, a proto se o ni mohu podělit s vámi. Tím zdrojem inspirace byl Marek Macák, psycholog, psychoterapeut a zároveň věřící člověk, který je součástí minoritní církve a píše o minoritní sexuální orientaci v církvi na základě vlastní zkušenosti.

Máš rád/a fajn věci?

Další obsah najdeš ve skupině na FB

Na jeho besedě jsem se zamýšlel nad tím, že i dnes by byl ve většině křesťanských uskupení bez milosti exkomunikován – to je ten nejhorší trest moderních církví, když už přestaly s kacíři zapalovat hranice. Je to absurdní, když si uvědomíte, že většina křesťanů stále čeká na druhý příchod syna božího, nazývaného Ježíšem, synem člověka. A kdyby skutečně přišel, byl by znovu znevažován, že nemá teologické vzdělání, nenáviděn za to, že boří náboženská dogmata a pravděpodobně i znovu zabit nějakými náboženskými fanatiky za rouhání bohu.

Víra a běžný život

Naštěstí mě ze vzrůstajícího falešného pocitu vlastní povznesenosti nad omezenostmi církví vytrhly praktické a hluboké informace, které pronikly až do mého srdce… bez nadsázky. Proto jsem tam šel. Chtěl jsem se dotknout zkušeností člověka, který by mohl nenávidět, ale místo toho miluje. A to je ten rozdíl, který jsem pocítil. Marek nemluví o dogmatech, ale o praktických zkušenostech. Když provází lidi skrze jejich výzvy, nachází cesty k lepšímu životu.

„Chtěl jsem se dotknout zkušeností člověka, který by mohl nenávidět, ale místo toho miluje.“

A něco praktického tu mám i pro vás. Jak zdravě propojit živou víru s cestou k uzdravení. Nezáleží na tom, jestli věříte v boha, přírodní zákony, vyšší etiku nebo jen nepoznatelné vesmírné principy. Či něco osobnějšího, třeba v Ježíše, slunce, nebo bílého kondora.

Jak projít krizí

Proč vlastně spojovat víru s cestou k uzdravení, možná by bylo přesnější říct s psychoterapií? Představte si, že jste v krizi nebo prožíváte něco krásného. V obou případech je na základě naší lidské zkušenosti zřejmé, že v těchto chvílích nám moc pomáhá, když na to nejsme sami. Proto lidé hledají terapeuty, aby nebyli sami ve svých krizích. 

Tohle si kup

Kniha Opravdový život

Někdy ale opravdu jste sami. A tady se otevírá cesta, jak nám víra může pomoci podpořit fungující psychoterapeutický proces, který je cestou k uzdravení a větší osobní síle. Je to velmi jednoduché. Právě teď procházíte třeba bolestí nad partnerskými nedorozuměními. V hlavě se vám honí scénáře, co jste mohli udělat jinak, co jste udělali špatně. Možná si v duchu promlouváte se svým partnerem a říkáte mu, co jste mu ze strachu neřekli. Nebo sami sobě něco vyčítáte. To je častý výjev vnitřního boje. A vy teď můžete udělat něco jinak. Třeba s Ježíšem, nebo s tím, v co věříte, ruku v ruce. Pojďme na to.

Otevři mu srdce - ale jinak

Představte si, že místo dalšího zaplétání se do vnitřního boje a dialogu si dovolíte pocítit to, jak se právě cítíte. Třeba cítíte bolest, vztek, pocity sevření na hrudníku nebo v břiše. Zároveň si představte, že ten princip, který je větší než vy, je tady s vámi. V našem případě Ježíš. Jen si dovolte před něj předstoupit a otevřít mu všechno své prožívání. Je to velmi osobní. Prostě si dovolíte mu “pohlédnout do tváře” takoví, jací právě jste. Se vším, co v sobě nesete, za co se stydíte. Jen si dovolíte všechno otevřít a vnímat v sobě ticho vašeho vlastního srdce. S tím se potkáte s Ježíšem a neděláte nic, jen se mu takto ukazujete a otevíráte.

Přečti si také

Jak se léčí chybějící smysl života

29. 1. 2024 Vítězslav Čadra

To, co můžete cítit v případě těch nejvyšších principů, je úplné přijetí. Protože ony jsou vším, tedy také tím, co nesete v sobě. To je celé. Zůstanete v tomto pocitu tak dlouho, jak jen chcete. Kolem vás se nic nezmění. A uvnitř se může změnit všechno. Nebo také nic. I to je síla přijetí.

Více o tomto tématu si poslechněte v podcastu Jak vnitřní dialog zabíjí život i vztahy.

Neboj se sebe

Zapomeňte na strach z pekla nebo dogmatické ultimáty. Tento přístup je o osvobození, o nalezení míru ve vašem vlastním srdci a duši. Ať už vás vaše cesta zavede kamkoliv, pamatujte, že pravá síla a uzdravení přichází zevnitř. A když se spojíte s tím, co je větší než vy, můžete objevit nejen hlubší pochopení sebe sama, ale i nekonečnou kapacitu pro lásku, soucit a porozumění.

Přečtěte si naši knížku Opravdový život a nalezněte harmonii ve svém životě.

„Pravá síla a uzdravení přichází zevnitř.“

Na závěr, ať už vaše víra stojí na čemkoliv, nezapomeňte, že duchovní cesta je o mnohem víc než jen o slepém následování pravidel. Je to o objevování, růstu a přijímání – sebe, ostatních, a nekonečných možností, které nám tento svět nabízí. Tak se otevřete, buďte přítomní, a nechte svůj duchovní život obohatit vás i ty kolem vás. Pokud ovšem nevěříte, že Ježíš nesnáší hříšníky, nebo třeba homosexuály. To pak máte blbé a objednejte se raději na terapii 😀

S láskou a otevřeností, Vítek.