Jak dokázat odpustit, ikdyž to bolí

Jak dokázat odpustit, když vám někdo ublíží? Jak najít sílu a dokázat odpustit, když vás zradí ten, komu jste důvěřovali?

Naši klienti jsou skvělí lidé, kterým se do života připletly komplikace. Většinou pracujeme na celé řadě dovedností, ale co si budeme povídat, dost často se ve spolupráci věnujeme tomu, jak se zbavit silné emoční zátěže. A to nebývá snadné. Přesto jsem přesvědčený, že v každé situaci je způsob, jak odpustit tomu, kdo pošlapal vaše srdce i důvěru.

Cesta odpuštění vede ke spokojenosti

Možná i vy jste zažili v životě zradu nebo nefér jednání. Možná i vaši důvěru někdo vzal a hodil do koše jako kus hadru. A možná jste to právě vy, kdo si říkáte:

„Proč bych vůbec měl/a takovému člověku odpouštět? Proč mít slitování s někým, kdo mi ublížil a ještě si přisadil?“

Právě pro vás mám tuhle myšlenku. Vaše pocity jsou jenom vaše. A pokud ve vás hoří plamen zášti či nenávisti, pak je to váš život, který se pomalu ztrácí v plamenech. Zažil jsem řadu lidí, kteří v sobě živili nenávist dlouhé roky. A pak řadu těch, kteří v sobě našli sílu odpustit. Celkově větší spokojenost v životě vykazovala jednoznačně druhá skupina.

I mně samotnému trvalo tento princip pochopit a začít skutečně žít. Zrada totiž bolí. Pokud ne, byli byste psychopati. Ale vyplatí se s ní pracovat stejně, jako popíšu v tomto článku. Ať vám slouží. Protože jsou to vaše pocity a váš život, o které se potřebujete postarat.

Nechte emoce projít

Když vás někdo zradí, podvede anebo jiným způsobem zasáhne vaše city, je běžné, že cítíte silné emoce. Může to být vztek, lítost, zklamání a mnoho dalšího. Je běžné, že cítíte touhu ublížit, ničit, pomstít se. Dovolte si tyto pocity. Protože pocit je v pořádku, chování už většinou ne.

V podstatě jde o to dovolit si pocity, přiznat je, nechat je projít. Jen díky tomu se dostanete do nadhledu. Ale současně tyto pocity nedávat do interakce s dotyčným (partnerem anebo kýmkoliv, koho se vaše pocity týkají). Jo, opravdu se vám snažím říct, že je lepší se vyzuřit o samotě, než svou bolest vylít na „viníka.“

Zkoumejte jeho úhel pohledu

Teprve až jste pocitově klidní a v nadhledu, může začít samotná cesta odpuštění. Rád bych řekl, že je to všechno rychlý proces, ale pustit emoce, které se ve vás vaří, chvilku zabere. Zcela běžně právě s tímto našim klientům pomáháme, tak si i vy řekněte o konzultaci.

Další krok na cestě odpuštění bývá snaha pochopit, proč se dotyčný zachoval tak, jak se zachoval. Ono to může vypadat, že se naschvál zachoval jako hajzl jenom proto, aby vám co nejvíc ublížil. Málokdy je tohle pravda. Mnohem častěji zjistíte, že dotyčný je prostě také jenom člověk. A že v dané chvíli dělal maximum toho, čeho byl schopný.

Chcete příklad? Drtivá většina nevěr, které jsem za ty roky s klienty řešil, byly zhruba podobného scénáře: Partneři se odcizili, pak jeden z nich potkal někoho, kde to jiskřilo. Docela dlouho se tomu bránil, až pak do toho spadl. I tak se snažil vycouvat, ale se stávajícím partnerem se víc a víc oddalovali. Až to prasklo.

Spíš než promyšlený plán, jak někomu zničit život a co nejvíc mu ublížit, připomínají tyto příběhy nešťastnou lásku a snahu nikomu neublížit. Nechci tímto obhajovat nevěru nebo něčí chování. Jen vás zvu k tomu, abyste hledali úhel pohledu, který vedl vašeho partnera (nebo kohokoliv jiného) k jeho chování.

Např. u nevěry jsem často slyšel jenom nadávky a nářek a ukazování prstem: „On se kurvil, on je hajzl, co já chudák, co jsem se skoro rozdala a on na to tohle.“ To je ukázka toho, že dotyčná ještě nezpracovala emoce, ani nezačala hledat nový úhel pohledu. Ač to tak nevypadá, lidé se vás většinou nesnaží zničit, nedělají to naschvál a nelibují si v chování, které vás poškozuje. Většinou opravdu ne.

Tohle si přečti taky

Když mi to neřekneš, tak jak to mám proboha poznat!

4. 10. 2023 Renata Strnadová

Dovolte si přát štěstí jemu i sobě

Může to znít divně. A většinou to nejde hned. Ale pokud se rozhodnete projít aktivním procesem odpuštění, nejspíš dojdete do bodu, kdy bude třeba popřát danému člověku štěstí. Dovedete si to teď představit? Pokud ne, máte ještě kus cesty před sebou. Pokud ano, gratuluji.

Když si dokážeme představit člověka, který nám ublížil, bez větších (tj. přehnaných) emocí, znamená to, že jsme na cestě odpuštění ušli pořádný kus. Když k tomu přidáte onu láskyplnou směsici pocitů spojenou s tím, že někomu přejete štěstí a dáváte svobodu, máte vyhráno.

Většinou v takové fázi ani nepotřebujete, aby se vám dotyčný omluvil, nebo aby vaše štěstí bylo závislé na čemkoliv, co dotyčný udělá. A to je velká věc, protože je to v první řadě emoční svoboda pro vás samotné.

Právě k takové svobodě vede i naše kniha Opravdový život.

Zaměřte se na sebe a svůj život

Pokaždé, když nám někdo ublíží, máme tendenci obrátit svoji pozornost ven, k dotyčnému „viníkovi.“ Jenže k čemu je snaha dotyčného usvědčit, přesvědčit nebo snad potrestat? Když namísto toho zaměříme pozornost k sobě, můžeme objevit poklad.

Ať už v podobě toho, že si uvědomíme lekci, kterou nás zrada přišla naučit nebo příležitosti, které před námi otevřela. A v neposlední řadě také v tom, že pouze my sami můžeme udělat náš život lepším. Díky tomu, že dokážeme odpustit a růst.

Uvědomuju si, jak obecně nebo planě může tento text vyznít pro někoho, kdo se zrovna nachází v silných emocích a nedaří se mu srovnat se s těžkou situací, natož odpustit tomu, kdo na ní má podíl. Chápu to. A rozhodně nechci takové situace bagatelizovat. Pokud jste v situaci, kde se vám nedaří emočně dostat do nadhledu, jednoduše nás kontaktujte.

Právě proto jsme tady.

Přeju fajn dny a hodně síly odpouštět i těm, o kterých si myslíte, že si to nezaslouží.

Honza