Kde se vzala, tu se vzala, krize do vztahu nám přišla…

Tak jako je den a noc, je téměř jisté, že partnerský vztah v určitém okamžiku projde krizí, menší či větší. Příčiny mohou být různé. To, jak se nám podaří krizí projít, celkem zásadně udá směr tomu, jak náš vztah bude vypadat po krizi a jestli vůbec přežije. Takže pojďme si krizi pořádně užít, je to zkouška, při které se o sobě a o našem partnerovi můžeme dost naučit. Nebývá jednoduchá a bývá v ní nepříjemně. Fakt, který nezbývá než přijmout.

Co stojí na počátku?

Něco je najednou jinak, něco mi nevyhovuje, začne mi vadit. Víc se hádáme, jdeme do sebe, začínám být na partnera/ku alergický/á, nejsme schopni se na čemkoliv domluvit. Doma není příjemně a bezpečně, raději se zdržuji v práci, jen abych se vyhnul potenciálnímu konfliktu. To jsou nejčastější důvody, které si s sebou přináší naši klienti. 

Konkrétně se pak krize projeví, pokud na jakékoliv úrovni dlouho hapruje:

– důvěra: bez důvěry se rozevírají pomyslné vztahové nůžky. Narůstá pocit nejistoty a nutnosti kontroly a to vede k žárlivosti, podezřívavosti a konfliktům.

– respekt a porozumění: vztah nemá být jen o individuálních představách jednoho o druhém. Přijmout partnera, takového jaký je, je základ. 

– komunikace a tvorba dohod: sdílení svých potřeb, pocitů, ale i obav a strachů je must have. Naučit se, jak k sobě přistupovat v emočně náročných situacích je základ.

– podpora: vzájemná, v dobrém i ve zlém.

– společné hodnoty a cíle: něco, co si ne vždy uvědomujeme a taky něco, na čem vztah často ujíždí mimo.

– individuální i společný růst: protože pokud roste jen jeden, druhý zůstává na chvostě, pak se cíle a hodnoty mohou od sebe oddalovat a příkop nedorozumění se může jen prohlubovat.

– osobní prostor každého z partnerů: všichni někdy potřebujeme být jen sami se sebou. A pokud to neumíte, je nejvyšší čas se to naučit, se vší láskou a laskavostí k sobě samému/samé.

– intimita: není to jen o sexu, ale ať se nám to líbí nebo ne, bez intimity přicházíme o vzájemnou blízkost a emocionální napojení. A to má vliv i na zvládání emočně náročných situací.

– nadhled, zábava a humor: aneb s lehkostí a nadhledem jde všechno líp.

Čtěte také: Jak se naučit cítit klid, i když vás emoce trhají na kusy

Kdo je bez viny, ať hodí kamenem

Alfou a omegou krize ve vztahu je uvědomění, že „viníky“ jsou vždy obě strany. Tedy, za to, co tu teď ve vztahu máme, můžu stejně tak já jako partner. Může se mi to nelíbit. Čím dřív si to ale přiznám, tím líp pro mě – nás a hledání případného řešení.

Krize může být plíživá. Zametáme problémy, nebo jen drobnosti, pod koberec. Jenže jednoho dne už je toho pod kobercem tolik, že se to valí ze všech stran ven. 

Příčinou může být i jednorázová záležitost typu nevěra. Nicméně ta není ničím jiným než vyústěním toho, že jsme zametali věci pod koberec a neřešili je průběžně, jak přicházely. Nebo jeden z partnerů, případně oba dva fungovali tak, jak se očekávalo, ne tak, jak by to potřebovali nebo jak to cítí a v čem by byli autentičtí.

Vzpomínám si na klientku, která tvrdila, že rozhodně za nic nemůže, že netuší, proč jí byl partner nevěrný. No a zakopaný pes byl v tom, že se cítila ve vztahu nejistá a nejistota se projevovala kontrolou a před ní partner tak trochu utíkal jinam. A rozhřešení bylo na světě. 

Poslouchejte podcast: Krize ve vztahu, když se partner změní

Co cítím, co potřebuji JÁ, umím říct NE?

Někdy je krize způsobena vnitřní nespokojeností jednoho z partnerů. Takovéto nejsem v pohodě sám/ sama a potřebuji, aby se partner změnil, aby mi bylo líp. Není to o ničem jiném, než že delší dobu něco přehlížím, potlačuji a ejhle, ono to přeteče. Řešením ale není změna jen na straně partnera, nicméně něco zásadně potřebuji změnit hlavně já.

Vybaví se mi hned několik klientek, které procházely hustým hodnocením a kritikou ze strany partnera. Ale i jeden klient, ať to nevypadá, že na sobě chtějí makat jen ženy;-) „Všechno by bylo v pohodě, kdyby se změnil!“, slýchávala jsem. Jenže on se nezmění, pokud sám nebude chtít. Velká věc. Když se nezmění on, musím se změnit já, respektive změnit něco ve svém nastavení. Nemusím si partnerovu kritiku nechat líbit, můžu se vůči ní vyhranit, říct ne. 

Připusť, že rozchod je taky varianta

Je fajn, když při krizi jdou to toho oba partneři naplno a chtějí vztah zachránit. Někdy je však jedinou záchranou se rozejít. A i to může být velmi zralé a zdravé rozhodnutí. Vztahy se vyvíjí a my s nimi a někdy se stane, že už se potřebujeme každý vyvíjet jiným směrem a třeba i s někým jiným. Bolestné zjištění, ale může být i velmi osvobozující a úlevné. U všech  klientů do jednoho, kteří se pro takové řešení rozhodli a přijali ho, nakonec došlo k obrovské úlevě, že už nemusí. 

Ať už jste si krizí ve vztahu prošli, procházíte, chcete se jí vyhnout nebo jí projít co nejhladčeji, věřím, že si z dnešního článku pro sebe něco odnesete . Anebo si jen přečtete něco, co už jste dávno věděli a ještě jste to nepřijali. Pojďte zkusit dostat do své situace trochu zdravého nadhledu a zjistit, co je konkrétní příčinou ve vašem vztahu. A pokud zrovna nadhled chybí a ne a ne ho najít, napište nám o konzultaci, při které probereme vaši konkrétní situaci;-)

Můžete si také poslechnout podcasty na podobná témata na Herohero.

Mějte se fajn, Renča!