Jak se léčí chybějící smysl života

Za štěstím a smyslem života se dnes honí každý. V článcích o něm se dočtete obvyklých 7 rad nebo tajných triků, jak být šťastný a mít smysluplný život. Každý zoufalý novinář jich už pár napsal a kdyby fungovaly, nebyl by zoufalý. Nebo čtete senzační nadpisy o objevech v zámoří, kde už smysl života rozlouskli, ale v originálním zdroji se dozvíte, že zas někdo zobecnil výzkum nervové soustavy korýšů nebo octomilek na člověka. 

Dokonce i psychologové se smyslu života neradi věnují. Je to totiž chůze po tenkém ledě. Přitom jsou tu lidé, kteří svůj smysl života cítí i žijí. Napadlo vás někdy, proč je tak těžké dát na smysl života srozumitelnou odpověď? Je to jako v tom vtipu, kdy manažer vyleze v Himalájích na nějakou horu, najde tam jogína a říká mu: „Teď mi řekni, jaký je smysl života a máš půl hodiny, pak mám další schůzku.“ Teď vážně. Smysl života je docela častá zakázka mých klientů, zpravidla mezi 30 a 45 lety. Co o sobě zjišťují, když terapii končí?

Hlavou to nevymyslíš!

Na začátek je dobré říct, že ani na konci terapie nemají klienti na smysl života jednoznačnou odpověď. Spousta z nich se ale smyslu života “dotkne”, část z nich ho v sobě „pocítí” a menší část ho začne „žít”. Všimněte si těch slov. Všechny spadají do oblasti, která není doménou rozumu. Ke štěstí se totiž ještě nikdo nedostal jen přemýšlením. Přitom je spousta lidí, co štěstí v sobě pocítili. Proto pozitivní zkušenost těch úspěšných hledačů smyslu spočívá v prožívání (citu) a dělání (žití). Pojďme se na to podívat tak, ať je vám to užitečné.

Celý lidský život je balancováním mezi dvěma způsoby, jakým můžeme štěstí zažívat. První nás rozvíjí, posiluje, dělá lepším. Je to usilování o něco. Tedy máme cíl a vyvíjíme aktivitu. Čím je cíl větší, hodnotnější, tím i malý posun v aktivitě přináší uspokojení. Je to třeba psaní tohoto článku, kdy cílem je přinášet ostatním kvalitu do života. Druhý způsob je vyhledávání příjemných zážitků. Ač je zážitek příjemný, když není spojený s cílem a aktivitou, tak nás oslabuje, táhne dolů. Tohle je třeba sledování televize nebo jezení sladkostí. Oboje může přinášet štěstí, stejně jako všechny ostatní emoce. 

Stejně tady všichni umřeme

Část života je tedy naplněná tím, že usilujeme. Část tím, že pasivně konzumujeme zážitky. Když máme v životě víc usilování, stáváme se více emočně samostatní, když víc konzumace, stáváme se víc závislí. Jak je to ale se smyslem života? Pojďte si představit, že v životě každého člověka je spousta nepříjemných věcí, spousta utrpení. Pokud nemůžete žádnou mizérii ve svém životě objevit, tak si pojďte uvědomit, že tady stejně všichni umřeme. Smysl života je něco, co nám umožní tuto nepříjemnost a tíži života unést. Jak to funguje?

Pojďte si představit, že každý může najít ve svém životě takový cíl, takový smysl, že díky němu unese všechny těžkosti. Dokonce i smrt, sebe stejně jako svých blízkých. Neznamená to, že opírat se o smysl života mě utrpení zbaví. Jen mi ho pomůže unést. Jako bonus je tu štěstí, které můžu zažívat, pokud za svým cílem směřuju. Pojďte si představit, že každá malá aktivita kterou během dne děláte naplňuje váš velký cíl, životní smysl. Každá drobnost je pak spojena s malým pocitem uspokojení, který podporuje naši vnitřní sílu, naši emoční samostatnost. 

Čtěte také: Jak přetáhnout závoj chaosu a najít sebe sama

Kdekdo by chtěl lítat ke hvězdám

Teď už nám zbývá jen poslední otázka. Jaký je ten můj smysl života? Než odpovídat tady, v tomto článku, pusťte si raději nějaký starší western. Ve spoustě z nich se objevuje ikonická scéna, kdy sedí u ohně mladý nezkušený cowboy a jeho zkušený kolega. Ten mladší se toho staršího zeptá: Co je vlastně smysl života? A ten starší zvedne jeden prst (ne prostředníček). A řekne: „Toto. Jedna věc.“ A ten mladší se ptá: „No… a co to je?“ A ten starší říká: „Na to si mladý musíš přijít sám.“ Pak hraje hudba a ten starší odjíždí na koni do západu slunce. To je lepší odpověď, než vám můžu dát já v tomto článku.

Pokud vás nebaví westerny, tak si můžete poslechnout nějaký z našich podcastů. Třeba ten „Když je život na prd a nic nedává smysl.“ A vůbec… mějte se krásně.

Vítek