Jak se naučit cítit klid i když vás emoce trhají na kusy

Odvážné tvrzení v titulku, já vím. Jenže je to něco, co s klienty zažíváme denně. V situacích, ve kterých je emoce trhaly na kusy, se dokážou uvolnit. A cítit klid. Není to hned, ale jde to. A začít můžete i vy.

Tohle je pravděpodobně jeden z posledních článků v tomto roce. Za měsíc jsou Vánoce a já si říkám, že pokud by se klid dal zabalit do krabičky a darovat ještě dávno před stromečkem, bylo by to vlastně skvělé. Proto jsem se pokusil trochu toho klidu a funkčních přístupů k němu vdechnout i do těchto řádků. Věřím, že je využijete nejen o Vánocích (statisticky nejdepresivnější období v roce), ale v mnoha dalších životních obdobích.

Proč nás někdy emoce trhají na kusy?

Troufnu si říct, že naučit se pracovat se sebou a zdravě prožívat svoje emoce je jedno z nejužitečnějších rozhodnutí v životě. Všichni nejspíš známe tu situaci, kdy se v nás něco vzedme a najednou je nám těžko, nebo cítíme tlak, který pak ventilujeme křikem, pláčem anebo celou řadou jiných chování.

Většinou si myslíme, že to je naše reakce na to, co se děje. Třeba zjistíte, že vám partner lhal a to vás dostane do sevření. Nebo máte svoje plány a někdo jiný po vás chce další a další věci, a vy jen sledujete, jak se vaše plány rozplývají a frustrace narůstá.

Mohlo by se zdát, že tohle jsou přirozené reakce na to, co se děje. Jenže jak to, že někdo dokáže zůstat v klidu v situaci, která jiného doslova ničí? Je to proto, že emoce jsou naučený způsob, jak se vaše tělo cítí. Cílem našeho těla je dobře hospodařit a zajistit přežití. Když nastane situace, kterou vyhodnotí jako vhodnou pro tíži na hrudníku, pošle vám tam tíži na hrudníku.

Když se na emoce podíváme takto, zjistíme, že se s nimi dá pracovat velmi systematicky. Zjednodušeně řečeno je to o tom, naučit svoje tělo, jak se má v určitých situacích cítit. Což jde, i když ne na lusknutí prstu.

Na tomto principu funguje i naše kniha Opravdový život, což může být skvělý dárek po celý rok.

Jak učit svoje tělo prožívat lépe?

Tahle myšlenka pro někoho může znít přitažená za vlasy, ale já vás přesvědčím, že je vlastně úplně normální. Většina z nás chodila do tanečních. A možná si ještě vzpomenete, jaké to bylo, když jste na parket vypluli poprvé. Většina lidí se nevyhne jisté prkennosti a nervozitě. V průběhu času, s přibývající jistotou, se vaše tělo dokázalo při tanci víc a víc uvolnit. Vidíte, vaše tělo se naučilo ve stejné situaci cítit se jinak.

Úplně stejně to funguje i v dalších situacích. Jenže jak se vyrovnat se silným pocitem zrady, když vám byl partner nevěrný? Tady nejspíš nebudete mít mnoho příležitostí, jak trénovat a ani to možná není žádoucí. Princip je ale stejný, jako v tanečních – zůstat u toho pocitu a tančit, přestože se na to necítíte. Co to znamená?

Přijetí jako základ

Když se cítíme mizerně, naše první reakce většinou je snaha o to, abychom se takového pocitu rychle zbavili. Jenže to by v případě tanečních znamenalo, že utečete z parketu a jdete na bar na pivo. Jistě, dá se to tak řešit, ale tančit se nenaučíte a uvolnění a klid taky ne. Takže moje první doporučení zní: Zůstaňte na parketu.

V případě nepříjemných emocí to znamená zůstat vědomě u nich. Klíčové je zde slovo vědomě. Když je vám mizerně, všimněte si, kde v těle to cítíte. Zůstaňte pozorností u toho místa i u toho pocitu. Zkoumejte. Dovolte si cítit přesně tohle.

Jedna moje klientka byla velmi překvapená, když zjistila, že tlak v břiše cítí dávno předtím, než se pohádala s partnerem. Když se naučila ho vnímat, dokázala mnoha hádkám předejít.

Čtěte také: Agrese není nepřítel

Dovolit si cokoliv

Jak už jsem naznačil výše, cesta přijetí vede k tomu, že si dovolíme cítit cokoliv. Protože vaše tělo se bude cítit jak se mu zachce, bez ohledu na to, jestli se vám to líbí nebo ne. Tak. Nemůžete si vybrat a poručit, jak se budete cítit. A přesto se o to pokoušíme.

Většina z nás se v průběhu života naučila, co je totiž přijatelné. Naučili jsme se, že cítit smutek je špatné. Že křičet je společenský přešlap. Že pláč je pro slabochy. A mnoho dalších konceptů. Pokud se chcete naučit cítit klid, potřebujete si v první řadě dovolit cítit cokoliv.

Ano, ta úzkost na krku je v pořádku. Ten vztek, který vám zatíná pěsti, je naprosto v pořádku. Přiznejte si, že to cítíte. Dejte tomu průchod způsobem, který nepoškodí nikoho dalšího. Jestli to znamená jít si zařvat do lomu, bušit do polštáře nebo uběhnout půlmaraton, necháme na vás. Ale dovolte si to cítit. Tohle jste vy.

Schopnost zdravěji prožívat je i součást cesty zdravého sobectví, mrkněte sem.

Dovolte si nechat si pomoci

Dosavadní text tohoto článku by se dal shrnout do pár vět. Všímejte si, kde na těle cítíte projevy emocí. Zůstaňte s těmito pocity a dovolte si je prožít. Jsou v pořádku, stejně jako všechno ostatní. Nic neznamenají, krom toho, že se vaše tělo zrovna nějak cítí.

Jenže to ne vždy bývá takto jednoduché. Právě proto jsme tu my. Neúnavně vám pomáháme vnímat lépe, učit se z každé situace a rozumět tomu, co se děje. Ne vždy je totiž příčina vašich pocitů tak evidentní jako nevěra partnera. Mnohem častěji se nám v těle nepozorovaně hromadí stres a tlak věcí, které považujeme „za normální“.

Zejména pak v právě nadcházejícím období před koncem roku. Přeju vám, abyste ho zvládli s grácií. Abyste si dovolili cítit se na prd, pokud to přijde. Abyste si dovolili uvolnit tlak, který si hromadíte v těle. Třeba tím, že nebudete péct. Anebo jakkoliv jinak.

A pokud vás trápí silné emoce, které se ne a ne poddat, dovolte si říct si o pomoc. Tu naši najdete zde.

Anebo velmi dostupně na stránkách knihy Opravdový život.

Krásný závěr roku a klid i tam, kde byste ho nečekali přeju!

Honza