Představa agrese je pro spoustu lidí vystoupením z komfortní zóny. Zároveň je velmi často rozporuplná. Můžou nás zmítat obavy o vlastní bezpečnost, znechucení, strach a zároveň také touha ji v nějaké formě zažít a čelit ji. Touha poznat vlastní limity nebo prožít pocit bezmoci a kontroly. Vždy, když je přítomný takový vnitřní boj, si můžeme být jistí, že se potýkáme s oblastí, ve které je pro nás ukryt bohatý poklad. Jen za předpokladu, že se nebojíme ho dotknout. V případě agrese se s takovým pokladem spojit a rozvinout ho v sobě.

Agrese je jako nůž

Možná se ptáte, proč bychom měli být s vlastní agresí v kontaktu, dokonce ji rozvíjet. Agrese je jen nástrojem, který nese obě polarity. Může náš život obohatit nebo ničit. Potřebujeme se o vlastní agresi opřít, když čelíme nátlaku a potřebujeme se vymezit, říkat NE. Nebo chránit sebe i ostatní. Zároveň pokud agresi nebudeme kultivovat disciplínou a hlubokým morálním cítěním, budeme ničit životy a vztahy lidí kolem sebe. Nakonec i ten náš.

Neschopnost se bránit

Naše okolí nás vystavuje všem vlivům. Pokud nejsme v kontaktu s vlastní agresí a pokud ji nerozvíjíme, zůstaneme slabí a bezmocní. Potom nemůžeme čelit tomu, když na nás někdo tlačí nebo útočí. Setkat se s agresí a nebojovat, protože se nejsme schopni bránit, není morální ctnost. Je to slabost. Často také zbabělost. To náš život lepším neudělá. Zároveň tím zlo okolo sebe aktivně podporujeme. Když mu nečelíme od začátku, jen nad námi získává moc. Může to být i jinak.

Čtěte také: 3 dovednosti, na kterých stojí zdravý vztah

Agrese jde kultivovat

Můžeme aktivně rozvíjet svou agresi a stávat se silnějšími. To ale nutně neznamená stávat se lepšími. Jako u každého silného nástroje je důležité, jak ho používáme. Tedy zda svou agresi kultivujeme. Třeba vnitřní disciplínou, jako když se učíme zacházet se zbraní, nebo třeba jezdit autem. Protože i to se stává nebezpečnou zbraní v rukou těch, kteří ho neovládají.

Také morálním cítěním, které nám dovolí pocítit následky našeho chování. Mám zkušenost, že spousta lidí, kteří se dlouhou dobu věnují bojovým uměním nevyvolávají konflikty ani se okázale nedělají silnější, neukazují svoji sílu. Boji se vyhýbají, protože ví, že poškodí obě strany konfliktu. Když ale není jiné cesty, mohou rozhodně a účinně bránit to, co je jim drahé.  

Každý to má jinak

Také je dobré vědět, že cesta k rozvíjení a kultivování vlastní agrese je jiná pro muže a ženy.

Muži a ženy totiž projevují agresi rozdílným způsobem. U mužů převládá sklon k agresi fyzické a projevené verbální. Méně projevují agresi skrytě formou vydírání, manipulace, vyhrožováním ukončením vztahu, nebo prozrazením kompromitujících informací. U žen je to obráceně. Převládá agrese skrytou formou, která cílí často na zničení pověsti, sociální vyloučení, vydírání přes sebedestruktivní chování a emoční manipulace, zejména pohrdání. Méně často ženy projevují fyzickou agresi.

Čtěte také: Sebekritika ve vztahu

Láska a boj

Proto i rozvoj vlastní agrese bude pro muže a ženy jiný. Krásně to vystihl Tomáš Baťa už v roce 1927, který píše ”Syny vychovávejte pro boj, dcery pro lásku.”

Když se podíváme po smyslu takových vět, můžeme najít třeba toto. Muži potřebují jako součást své integrity ovládnout fyzický boj. Kultivovat ho, aby jim pomohl rozvinout vlastní zdravé sebevědomí. Být schopný ubližovat a zároveň pocítit, proč to nedělat. Pak může tvořit bezpečí pro sebe a kolem sebe.

Ženy potřebují jako součást své integrity rozvinout citlivost ve vztazích, aby mohly kultivovat zraňující a skrytou emoční agresi. Kultivovat své city, které prohloubí jejich lásku k sobě i ostatním. Být schopná milovat a odevzdat se, přitom nedovolit popřít ani snížit sama sebe. Pak mohou tvořit zdravé a naplněné vztahy.

Čtěte také: Většina vztahů zemře na nedostatek pravdy, nikoliv lásky

Doplňování se

Bylo by dobré po necelých 100 letech Baťova slova jemně upravit, aby pro nás zůstaly lépe pochopitelné. Pro nás, kteří už jsme nezažili hrůzy války tak osobně, jako on. Mohli bychom třeba říct… Muži, rozvíjejte se tak, ať jste schopni boje a ženy, rozvíjejte se tak, ať jste schopny lásky.

Protože muži budou bojovat za za správnou věc, jen když je někdo miluje a oni lásku v sobě pocítí. Ženy mohou milovat jen muže, které necítí jako slabochy nebo zbabělce. Ano, dnes je líbivé říkat, že muži a ženy mají stejné role. Velmi často je to jen neschopnost vidět hlubší propojení, doplňování se a rovnováhu protikladů. Žijeme ve společnosti, která posunula naše bezpečí na úroveň, že už si ani neuvědomujeme potřebu jeho aktivního utváření. 

Čtěte také: 5 způsobů, jak vybudovat respekt ve vztahu

Otevření očí

Pojďme si uvědomit, že je na světě mnohem více zemí, kde se ženy nemohou procházet samy, protože je to pro ně nebezpečné. Takové ženy jsou obklopeny muži, kteří nekultivují svou agresi, neumí vytvářet bezpečí pro sebe ani kolem sebe. My to máme pořád ještě jinak.

Přeji nám všem, ať každý z nás přispívá k udržení takového daru nejlépe jak umí. A pokud vás tento článek pobouřil, raději si ani nepouštějte naše podcasty 😀 Třeba “opravdu chtějí ženy alfasamce”. A už vůbec neotvírejte naši knihu Opravdový život. Mohla by vám sebrat pocit spravedlivého rozhořčení.

Vítek.