Pohled experta na to, kdy má smysl opravovat rozbitý vztah a kdy zase ne. Když přijde na vztahy, kdekdo vám dá svůj vlastní osobní názor. Proto se v tomto článku pokusím nabídnout pohled podložený jak výzkumem, tak našimi zkušenostmi se stovkami klientů.

Když přijde na opravování vztahů, nejčastěji se setkávám se rčením, že je to jako spravovat rozbitou vázu. Můžete ji slepit, ale už nikdy nebude tak hezká a stejně dřív nebo později v některé prasklině povolí. Já si tohle tvrzení dovolím hned ze začátku vyhodit do koše.

Dle mého názoru pochází od lidí, kteří prodělali silné zranění, které nikdy doopravdy neuzdravili. Někteří klienti, se kterými jsem pracoval, v sobě dokonce tuto zášť uměle živili dlouhé roky. Tiše, pod povrchem, ale živili. Není divu, že se jim vrátilo přesně to, co do vztahu dávali.

Co se týká opravování poškozených vztahů, rozhodně to možné je. Vyžaduje to ale rozvoj nových dovedností na obou stranách. Tudíž to nemusí být vždy snadné. Kdy tedy má smysl opravovat rozbitý vztah a kdy je to naopak plýtvání energií?

Čtěte také: Jak najít partnera se kterým vydržím?

Důležitější je prevence

Tento nadpis vám asi přijde jako jasná věc, kterou nestojí za to opakovat. Nicméně většina vztahů se nedostane do krize jen tak z ničeho nic. Včera bylo všechno sluníčkový a dnes chcípli všichni jednorožci a rozcházíme se. Ne, takhle to opravdu nefunguje.

Pokud bychom zůstali u přirovnání k váze, tak ve skutečnosti se na takové vztahové váze začnou objevovat malinké prasklinky, kterých přibývá v průběhu času, až to jednoho dne vyvrcholí katastrofou. A právě tyto drobné prasklinky máme v oblibě ignorovat, protože život na nás klade milion a jeden dalších nároků.

Často kladu klientům zdánlivě stupidní otázku: „Jak chceš, aby tvůj život fungoval – podle tvých pravidel? A jak chceš, aby fungoval tvůj vztah?“ Když totiž znáte odpověď na tuto otázku, můžete průběžně reflektovat, jak moc tomu aktuální stav odpovídá. Žijete tak, jak chcete? Jste na správné cestě anebo se vzdalujete?

Pokud si včas všimnete drobných prasklinek, můžete je ošetřit dřív, než se z nich stanou krátery a nakonec zraňující střepy. Důležité preventivní kroky:

Schopnost a ochota mluvit o svých potřebách

Tohle je téma, které se dotýká snad všech poškozených vztahů. Pokud jsou potřeby některého z partnerů opomíjeny nebo záměrně potlačeny, je to časovaná bomba. Naučit se je naplňovat je klíč ke spokojenému životu. Právě proto jsme tomuto tématu věnovali celou kapitolu v naší knize.

Dostatek svobody na obou stranách

Jedna klientka mi nedávno řekla: „Po deseti letech jsem měla víkend pro sebe. A manžel to fakt špatně nese.“ Je na vás, jak si to nastavíte. Neexistuje jednotný návod pro sebe. Ale solidní vztah je postavený na solidních jednotlivcích. Pokud se některý z partnerů rozdá pro vztah, nedopadá to dobře.

Shoda na tom, jak řešit konflikty

Není to o tom se shodnout na všem. To je z podstaty nemožné a výzkum robustní jako svalová hmota Arnolda v nejlepších letech dokonce ukazuje, že 69 % věcí ve vztahu se nikdy nevyřeší. Ale pokud máte shodu na tom, jak přistupovat k neshodám, máte vyhráno. Více se dozvíte například v podcastu o 4 jezdcích vztahové apokalypsy.

Kdy má smysl opravovat rozbitý vztah?

Asi zklamu všechny, kdo čekali přesné body, podle čeho se pozná, co smysl má a co ne. Ono totiž zásadně záleží na vás a na vašem partnerovi. Paradoxně nehraje takovou roli, co bylo příčinou toho, že se vám vztahová váza rozbila.

V rámci našeho projektu Opravdový vztah jsme pomohli najít smysluplnou a silnou cestu k sobě lidem, kteří se oddálili když na sebe zapomněli kvůli dětem. Také ale párům, ve kterých došlo k nevěře nebo které se trápily silnými hádkami. To, na čem záleží nejvíc totiž je, jestli oba dva OPRAVDU chtějí. Také o tom se dočtete v knize Opravdový život.

Je velký rozdíl mezi tím, jestli vás někdo podvádí a je mu to fuk a mezi tím, jestli vás podvede a lituje toho. Je velký rozdíl mezi tím, jestli někdo o krocích k nápravě jenom mluví a mezi tím, jestli je opravdu dělá. Pokud jsou oba dva partneři ochotní učit se nové dovednosti, pak se dá opravit i to, co vypadá velmi zničené. A proč oba dva?

Když se vztah rozpadá, je velmi snadné (a do jisté míry lákavé) spadnout do role oběti. Zříct se veškeré zodpovědnosti. Nebo to komentovat ve stylu: „Já vím, že jsem na tom měla podíl, ale on x,y,z…“ což je pořád házení viny na partnera. Umožňuje to nečelit bolesti. Zároveň to ale zabraňuje možnosti se učit a ta je tady klíčová.

Když dojde na rozpad vztahu, svůj díl na tom vždy nesou obě strany. A pokud to má fungovat, obě strany se potřebují učit to, co ve vztahu chybělo a vedlo tudíž k jeho rozpadu. Samozřejmě nic z toho nemusíte dělat a odejít může být řešení. Jen pak většinou opakujeme ty stejné chyby, protože jsme se odmítli podívat k sobě a poučit se.

Více o tomto v podcastu o archetypech závislých vztahů zde.

Kdy naopak nemá smysl opravovat rozbitý vztah?

Asi vás to nepřekvapí, ale pokud jeden z partnerů nechce, tak ho nedonutíte ani párem pivovarských valachů. Přesto to občas někdo zkusí. Jenže ono se to brzy projeví. Pokud váš partner vzdoruje jakékoliv pomoci zvenčí, tvrdí, že on problém nemá apod., byl bych na pozoru. I když se nakonec nechá ukecat, nebývá pro svůj posun skutečně rozhodnutý.

Stejně tak není vhodné se pokoušet o opravu vztahu, pokud neděláte změny na vnitřní úrovni. Když tady v článku píšu o učení se dovednostem, mám na mysli jak například dovednost zvládat konflikty, tak například hlubší osobnostní změny jako dovednost dávat svobodu, odpouštět, zpracovávat svoje emoce. Bez toho to totiž nepůjde.

Zažili jste někdy partnera, který ve strachu z rozchodu přísahal, že se bude snažit? Většinou to vypadá tak, že seká měsíc latinu a pak to spadne do zajetých kolejí. Proč? Na vině jsou vzorce chování, které jsou zaryté hluboko v osobnosti každého z nás. Bez hlubší práce na takovýchto tématech bývá změna jen krátkodobá. Znamená to, že každý pár, který čelí problémům potřebuje kouče nebo terapeuta? Ne. Ale s dobrým profesionálem máte mnohonásobně vyšší šanci, že se vám bude dařit.

Poslední varovně zdvižený prst ukazuje na situaci, kdy už jste se pokusili vztah několikrát opravit a ono to nevyšlo. V takových chvílích bývá další oprava málokdy úspěšná. To nakonec potvrzuje i velmi solidní výzkum Johna Gottmana – předchozí neúspěšné pokusy o opravu vztahu jsou jednoznačným prediktorem konce. Zkrátka asi platí, že opakovat to stejné a čekat jiné výsledky je definice šílenství.

Čtěte také: Většina vztahů zemře na nedostatek pravdy, nikoliv lásky

Stejně si to udělejte podle sebe

Jak jsem sliboval v úvodu, nabídl jsem v tomto článku pohled podložený daty a zkušenostmi. Věřím, že je v tom větší hodnota než jen v názoru někoho, kdo vše posuzuje podle sebe a jednoho svého vztahu. Současně ale vím, že život a vztahy jsou neuvěřitelně pestré.

Právě proto vedeme všechny naše klienty k tomu, aby si ten svůj život i vztah budovali podle sebe. Přestože stojí za to učit se z toho, co funguje jinde, jste to právě vy, kdo má veškerou moc ve svých rukách. A neexistuje pravidlo, které by se týkalo všech.

Pokud je vám tento postoj sympatický, určitě budete hodně benefitovat z knihy Opravdový život.

A pokud jste připravení opravdu růst a zlepšovat svoje vztahy i život, napište nám. Rádi pomůžeme.

Mějte se krásně a buďte boží. Nic menšího nemá smysl.

Honza