Potřebujete svého partnera vlastnit? Žárlíte? Snažíte se mít svého partnera pod kontrolou? 

Často se nechceme této pravdě podívat do očí. Zodpovědět si výše uvedené otázky totiž znamená nalít si čistého vína o vlastní sebedůvěře a sebehodnotě. 

Čím nižší hodnotu člověk cítí v sám sebe, tím ve větší míře kontroluje, vyzvídá a požaduje důkazy lásky. I dobře vyvíjející se vztah můžeme tímto chováním odsoudit k zániku. 

Můžete se teď při čtení článku na chvíli zastavit a popřemýšlet, jak ve vztahu máte nastavený vzájemný prostor právě vy. 

Každý z nás si nese bolístky z dětství, ze škol, z partnerských vztahů. Ze své minulosti. Nasbírané bolístky mají vliv na velikost našich strachů, na kvalitu partnerských vztahů, spokojenost ve vlastním životě a mnoho dalšího. Pojďme se teď společně podívat na časté přesvědčení našich klientů:

On/ona patří mně. Je tu pro mě. Mám nárok vědět, kde je a s kým je. On/ona mi má naplňovat všechno, co potřebuju.

Nebudu zpochybňovat, že to tak mnozí lidé cítí a potřebují. Denně se s těmito příběhy setkávám ve své praxi. Klienti si své partnery nárokují a cítí, že je to pro ně tak správně. 

Správně proto, že se po žárlivé scéně cítí o kousek lépe.
Správně proto, že když partnerovi / partnerce zkontrolují telefon, cítí se lépe.
Správně proto, že když se do detailu vyptají, kde a s kým byl / byla, uklidní se. 

Faktem je, že se úleva dostavuje jen na chvíli. Krátkodobě. S další situací a dalším dnem přichází nová vlna tlaku, která není příjemná a musí znovu ven. Pomalu ničí nejen zbytek sebehodnoty, kterou klient ještě má, ale i partnera a vztah jako celek. 

Čtěte také: Minulost jako jed i lék

PŘÍKLADY ZE ŽIVOTA

Pro snazší orientaci si ukážeme pár situací a možností, jak je můžeme vnímat. Lidé se pohybují od potřeby úplné kontroly až po značnou míru svobody pro sebe i partnera. Není nutné, a ani možné, po sobě nebo partnerovi požadovat okamžitě top stav svobody. Uvádím tyto příklady zejména pro uvědomění, že vztah může obsahovat více vzájemného prostoru, svobody a lehkosti. Nejdříve ale potřebujete zjistit, že druhého opravdu téměř dusíte. 

Kontrola: Mám vždy právo vědět, kde můj partner byl.
Svoboda: Těším se, že mi řekne, jak se měl. 

Kontrola: Očekávám, že náplň svého volné času se mnou bude partner konzultovat.
Svoboda: Společně hledáme vhodné příležitosti k vlastnímu volnému času.

Kontrola: Sem tam partnerovi telefon projedu. Důvěřuj, ale prověřuj.
Svoboda: Soukromí má svou hodnotu. 

Kontrola: Žárlím. Ve všech interakcích cítím nebezpečí.
Svoboda: Partnerovi důvěřuju. 

NEVĚŘÍŠ PATNEROVI? NEVĚŘÍŠ SOBĚ. 

Můžete pár příkladů doplnit z vlastního života. Kde vás tlačí nepříjemné pocity, když se se partner chová nebo nechová určitým způsobem. Zejména sledujte ty situace, které ve vás probouzejí pocit vlastní nejistoty. Pocit, který například říká: 

• on / ona tam někoho může potkat
• s kým si asi teď píše
• co když myslí na jiného / jinou
• už dlouho mi neřekl / neřekla, že mě miluje

A kde je ten pocit vlastní nejistoty? V každém výše uvedeném slově. Z každého slova je cítit nedůvěra v sebe. Nedůvěra, že mě má partner opravdu rád. Ještě hlouběji se jedná o strach. 

Strach, že nejsem DOST. 

Každý z nás má vlastní míru sebehodnoty a sebedůvěry, od které se důvěra v druhého odráží jako obraz v zrcadle. Nevěříte svému partnerovi? Nevěříte sobě.

Chcete sami sebe posunout na zdravé první místo? Připravili jsme pro vás 30 denní výzvu Osvojte si zdravé sobectví.

PŘESVĚDČ MĚ, ŽE ZA NĚCO STOJÍM

Často naprosto pochopitelně. Klient Pavel od rodičů nezažil ocenění. Chtěli z něj něco mít, a tak na to šli cestou cukru a biče. V případě Pavla spíše biče. ,,Nikdy z tebe nic nebude. Tohle nechápe jen debil. Nikam to nikdy nedotáhneš.“ Neuměli to ze své podstaty lépe. Pavel v sebe nevěří, je zahlcený negativními myšlenkami a potřebuje pro svůj klid potvrzování o citu ze strany aktuální přítelkyně. Neustále. Oslovil mě ke spolupráci, protože vidí, že nadějný vztah jde do kopru. Přítelkyně se tu snažila být pro něj, ale je vyčerpaná z neustálého přesvědčování, že Pavel za něco stojí. 

Dobrou zprávou je, že s tím jde něco dělat. Postupně. S klienty odkrýváme, v kterých situacích cítí největší tlak, co situace mají společného. Čím to, že se právě v těchto situacích cítí klienti ohrožení. Postupně léčíme zranění. Postupně si klienti začínají více věřit. Zároveň také začínají přebírat zodpovědnost za vlastní vlny tlaku a emoce s tím spojené. Učí se emoce prožít bez ubližování druhým. Učí se emoce nechat projít vlastním tělem. Učí se z každé další situace. 

Nepopisuji tady ale růžovou a snadnou cestu k happy endům. Ne každý najde odvahu jít do sebe. Ne každý připustí, že je to zejména o něm samotném. Ne každý je rozhodnutý vyjít na cestu za vlastní vnitřní spokojeností a neočekávat, že mě druhý zachrání. Pokud jste se právě rozhodli na tu cestu vyjít, jako první krok vám může sloužit naše nově napsaná knížka Opravdový život.

Až moc často považujeme za samozřejmé, že partner je tu pro nás. Opravdu nemusí. Je boží, když si tuhle možnost opakovaně svobodně volí každý den. Bez tlaku. 

Přeji nám, aby více a více z nás otevíralo svá srdce vlastní hodnotě. 

Terka