Můj prostor bez výčitek

Nedávno ve mně zarezonovala věta mé kamarádky, které odjely děti na tábor. “Víš, já si to bez dětí strašně užívám. Je to super, mám čas na sebe, můžu konečně dýchat!” A pak hned následovalo. “Měla bych se za to cítit provinile?”

Kolem mateřství panují spousty přesvědčení, úzů a rad, jak by se to či ono mělo dělat, jak bychom se jako matky měly chovat, jak bychom se měly cítit, co je správně a co ne.  Odkud se k sakru vzaly? Kdo je formuloval? Proč bychom se jimi měly řídit?

Hlavně nepodlehnout

Společenský tlak je stále dosti silný i v 21. století. A když ne společenský, tak aspoň tlak v rodině, od babiček, maminek, které jen pokračují a předávají to, jak to měly ony. 

Co je špatného na tom, mít se fajn i bez dětí, dovolit si na ně ani nepomyslet, nezavolat jim? Mateřská láska je bezpodmínečná, bezmezná a nekonečná. Děti jsou velkým obohacením našich životů. To nic nemění na tom, že být matkou je někdy dost vyčerpávající a mít čas pro sebe je dle mého nezbytností. Potřebujeme dobít baterky, vyzenovat se a být připraveny na další smršť každodenních událostí. A to jde jen tím, že si čas pro sebe zkrátka vytvoříme. 

Umíte si ho vytvořit? A víte, jak to chcete mít? A když už si čas vytvoříte, umíte si ho užít? Nebo se vám neustále vrací myšlenky na to, jak se vaše dítě má a jestli je o něj správně postaráno?

Čtěte také: Žena vydrží víc než člověk

Nechte své děti dýchat

“Hele, já nikam nemůžu, protože Pavel vezme děti k tchýni a to mi za to nestojí.” Argumentovala jednou moje kamarádka. Je třeba dodat že si s tchýní dlouhodobě nerozumí, mají rozpory v celkovém pohledu na život. “Já nikam nemůžu, manžel je nemožný, ani neví, kde mají oblečení, natož, aby se o ně postaral celý den. Představa celého víkendu – to je jako z jiného vesmíru.” Svěřila se mi klientka. 

Jestli my si to tak trochu neděláme samy. Naše utkvělé představy o tom, jak by to mělo být a to, že tak, jak to děláme my, to musí dělat i druzí. Fakt je, že jak tchyně, tak manžel to zvládnou. Ano, jinak a ne vždy dle našich představ. Ale komu to nejvíc vadí? Tuším, že dětem ne, ty si to užijí i kdyby měly celý den jíst jen rohlíky. Je těžké se odprostit od kontroly a dát plnou důvěru svému okolí, pokud jde o děti. Když se ale hecneme a vstoupíme odvážně do neznámého teritoria, můžeme jim tím vytvořit skvělý prostor na to, užít si ten čas po svém.

Zkuste si položit otázku: Co nám to přinese, když dám prostor nejen sobě, ale i svému dítěti? Co nám to umožní?

Záleží hlavně na vás

To, abychom byly schopné takového, pro někoho velmi odvážného, kroku, je potřeba se odprostit od kontroly a potřeby jistoty. A to je vše o důvěře. Proč jí nejsem schopna právě v tomto případě? Nepřesahuje už míra závisloti na dítěti únosnou míru?

Někdy jen stačí začít dělat věci jinak. Někdy je to hlubší. Pokud jste se v článku našli a je to vaše téma, vězte, že není nic ztraceno. Pojďte se to pomalu učit. Hledejte si prostor pro sebe bez výčitek. Naučte se být třeba i zdravě sobecké a zdravě sobečtí, protože to může být téma i spousty mužů – otců. Pokud nevíte jak začít, přečtěte si naši která vám v tom může pomoci. O zavedení do praxe se postará aplikace, která je její součástí.

Renča.

Tento obrázek nemá vyplněný atribut alt; název souboru je Lepsi-ty.-Lepsi-vztahy.-Lepsi-zivot..png.