Každý toužíme po tom být milovaní. Prožít život dobře, kvalitně. Kéž by se to víc lidem dařilo podle jejich přání a představ. Věřím, že 3 pravdy o životě ukryté v tomto článku vám s tím můžou pomoci.

V každodenní práci s klienty se dostáváme do hlubokých okamžiků, kdy se pohled na život mění. Nejen jejich, ale i ten můj. Fascinuje mě, jak moc nás můžou naše touhy hnát kupředu, ale taky trápit. Jako například Petra, který na našem posledním setkání říkal: „Honzo, jak mám vědět, že to dobře dopadne? Ta nejistota mě zničí. Zvlášť, když to nemůžu ovlivnit.“

Petr se trápil kvůli situaci ve vztahu, na kterou neměl téměř žádný vliv. Pro něj, ale i pro všechny z vás, kteří se v těchto řádcích najdete, je tento článek: 3 pravdy o životě, které bych si přál znát už před lety.

Pravda č. 1: Snaha kontrolovat budoucnost je jed

Možná si říkáte, co tím jako ten Honza myslí. Vždyť je přece potřeba plánovat. Vždyť je v pořádku střádat peníze na penzi nebo pro případ nouze. Vždyť je normální chtít se v životě posunout a upírat zraky do budoucnosti. Máte pravdu. A taky trochu nemáte.

Býval jsem kdysi vrcholný plánovač. A řada mých plánů se vyplnila. Udělal jsem hezkou kariéru, vystudoval koučování, začal se věnovat terapii, vybudoval úspěšné podnikání. Jenže tady byla také řada plánů, které nevyšly. Zažil jsem nepříjemné a bolestivé rozchody, prodělal jsem peníze v investicích. Proč vám to ale píšu?

Pravda o životě, kterou jsem se naučil je ta, že sebelepší plány se po cestě změní. A že lpění na tom, aby budoucnost byla taková, jakou ji chceme, je recept na bolest. Dnes vidím u klientů, jak se trápí stejně, jako jsem se kdysi trápil a stresoval já. Proč? Protože si nejsou jistí, jestli věci dopadnou tak, jak by chtěli.

A to je právě ta snaha kontrolovat budoucnost. Jako sladká limonáda, která chutná, ale zabíjí, i tato myšlenková snaha je jed. Namísto toho, aby nám pomohla vytvořit skvělou budoucnost, pomalu otravuje naši přítomnost, ve které je pak smutné žít.

Přál bych si, abychom dokázali trávit mnohem víc času užíváním si skvělé přítomnosti namísto snahy vytvořit lepší budoucnost. Právě díky tomu se našim klientům daří tvořit život podle jejich představ. Když se dokážete odpojit od myšlenek na nejistou budoucnost, dokážete vidět dary, které máte přímo pod nosem právě teď.

Vím, že to může znít abstraktně. Kolegyně Terka Jarkovská napsala do naší nové knihy Opravdový život našlapanou kapitolu o tom, jak se odpoutat od budoucnosti a vidět skvělost právě v přítomnosti. Najdete v ní plno praktických kroků. Knihu si můžete objednat tady.

Čtěte také: Hledám jistotu. Značka: Nenacházím.

Pravda č. 2: Opravdu záleží jenom na vás

Tato věta by se dala vyložit mnoha způsoby. Proto ji mám tak rád. A jsem vděčný za to, že jsem si mohl prožít všechno k tomu, abych ji ve čtyřiceti chápal alespoň trochu :). Slabší povahy mohou následující řádky pobouřit, ale i to je v pořádku. V souladu s tímto principem.

Nedávno se na mě obrátila jedna klientka, Jitka, s tím, že už si neví rady: „Ten můj muž mě asi opustí. Já se toho hrozně bojím. Snažím se být pořád s ním. Snažím se mu ve všem vyjít vstříc, ukázat mu, jak moc o něj stojím. Ale on je pořád odtažitý.“

Jitka se nacházela v nepříjemné situaci, kdy do jejich letitého vztahu vstoupila další žena. Oba partneři byli uvědomělí, dokázali o situaci mluvit. Jen Jitka podlehla strachu (viz pravda č. 1) a snažila se rychle dohánět to, co někde v průběhu let s manželem ztratili. Jenže to bylo spíš kontraproduktivní.

Vedl jsem Jitku k tomu, aby dokázala přijmout svůj život bez manžela. Ačkoliv se nerozešli, vedl jsem ji k tomu, aby dokázala dát pozornost sobě a naplnila svůj život čímkoliv jiným, jen ne manželem. Protože pokud je nějaký člověk podmínkou pro naše štěstí, odsuzujeme sami sebe k neštěstí. Stejně jako Jitka, pro kterou byla tato představa velmi těžká (život bez manžela).

Každý den okolo sebe vidím, jak se snažíme rozkrájet pro ostatní. Jak svoje štěstí podmiňujeme štěstím jiných, vztahem s konkrétními lidmi nebo tím, že nám někdo řekne, že nás miluje. Jako by lidé vynalezli tisíc a jeden způsob, jak dát pozornost všemu okolo kromě sebe.

Právě proto jsem rád, že kolegyně Renata Strnadová v naší knize Opravdový život napsala kapitolu o zdravém sobectví. Je to totiž tak potřebné. Opravdu záleží jenom na vás. Pokud nebudete v pořádku vy, nebude v pořádku ani váš svět. A pokud nedokážete být v pořádku sami za sebe, sami se sebou, pak vás nespasí nikdo další.

Sám jsem se tuto pravdu naučil tvrdou cestou. Před lety jsem byl vzorem člověka, který se rozdá pro ostatní a čeká jenom na to, až ho za to budou mít rádi. Jednoho dne už jsem si řekl dost. Začal jsem svůj přístup postupně měnit. A v tom je krása dalšího významu této pravdy o životě. Opravdu záleží jenom na vás. Jestli se rozhodnete a svůj postoj změníte nebo ne.

Pokud byste si chtěli osvojit zdravé sobectví (takové, které neškodí) a umět dát pozornost sobě, skvělým průvodcem může být naše kniha. Objednejte si ji zde.

Pravda č. 3: Přidávat hodnotu jen tak pro radost je lék

Začal jsem tento článek pravdou o tom, co je jed. Sluší se přinést také princip, který funguje jako lék na mnohé neduhy, které si v životě sami vytváříme. Tuto pravdu bych chtěl věnovat všem, kteří jsou ve stresu, makají, dřou a věci přesto nefungují, jak by dotyční chtěli. Možná jste to vy, kdo se snažíte najít partnera, nebo vybudovat podnikání, nebo zlepšit vztah s někým, s kým jste se rozkmotřili.

Sám jsem si tuhle životní pravdu uvědomil ve chvíli, kdy jsem byl v rámci jednoho projektu konfrontovaný s člověkem, kterého bych popsal jako směnárníka. Ať už udělal cokoliv (byl to velmi schopný člověk), pokaždé se rozhovor s ním a dalšími kolegy stočil do divného handlování o tom, kdo komu kolik za co. Mám pro vás otázku.

Myslíte, že tento projekt fungoval? Pokud říkáte, že ano, máte pravdu jen z části. Projekt fungoval, ale lidově řečeno to dřelo. Místy to dřelo fest. Asi vás nepřekvapí, že ústředním bodem dření byl tento pán. A tehdy mi to došlo. Nebylo to o tom, že by projektu chyběly nápady nebo peníze. Ani o schopnostech zúčastněných lidí. Bylo to o energii.

Energie, která se pomalu šířila celým týmem, byla jako plíživý mor. Neustálé očekávání, kalkulování a vypočítávání, jestli byli všichni odměněni správně. Jestli dotyčný „vyhandloval“ správně nebo ne. Všem členům týmu se těžce dýchalo.

Pravdou je, že pokud se naučíme dávat bez očekávání, přináší to zcela jinou energii. A tím dávat neznamená rozdat se na úkor sebe. Jsem přesvědčený, že každý z nás má něco, co může postrádat a jinému to udělá radost. Někdy je to úsměv, jindy schopnosti, ještě jindy čas anebo peníze. Když se naučíme chytře dávat naše talenty ostatním, jen tak pro radost, mohou vznikat skvělé věci.

Sám bych před lety tuto životní pravdu prohlásil za hloupost. Dnes už ne. Dnes jsme s projektem Opravdový vztah došli do fáze, že do prvních pěti set knih Opravdový život dáváme kupon na 1.450 Kč pro čtenáře. Dohromady je to skoro 3/4 milionu korun. Jen proto, že můžeme. Jen proto, že nám to dělá radost a vám pomáhá.

V knize se dočtete i o principu přidávání hodnoty jen tak pro radost od Dominiky Szarkové – Schreiberové, která je na tuto oblast expertkou. Knihu si objednejte tady.

Čtěte také: Kde končí laskavost a začíná hloupost

Proč nelituji, že jsem tyto pravdy neznal dřív

Vím, že jsem v titulku článku psal o tom, že bych si přál tyto pravdy znát a umět používat už před lety. To je pravda. Ale nelituji ani toho, že je znám a umím používat dnes. Protože život přináší dárky pořád. Někdy nám trvá to pochopit. Pokud pochopíme, je jedno, jestli je to ve čtyřiceti nebo v sedmdesáti. Pokud pochopíme, už nedokážeme vidět svět jako dřív. A za to to stojí.

Jak to máte vy? Budu moc rád za komentáře.

Honza