Někdy si říkám, jaké by to bylo, kdybychom už od malička učili děti o vztazích něco víc, než doposud. Věřím, že kvalita vztahů, které vytváříme totiž přímo ovlivňuje úspěch ve všech dalších oblastech života. Přesto jsou tady 3 zásadní věci, které děti učí málokdo. Zanedbáváte je taky?

Je v pořádku někomu ublížit

Možná to zní drsně, ale bavíme se přece jenom o konverzaci. Nikoliv o fyzickém násilí. Překvapuje mě, jak velké množství problémů ve vztazích vzniká díky tomu, že se snažíme nikomu neublížit. Jedna z nejčastějších věcí, které uvádějí studenti v Letní škole vztahové komunikace ve vstupním dotazníku je, že mají strach z reakce protistrany. Učíme naše děti, aby s ostatními vycházely. Nebyly na nikoho zlé. Pojato v extrému to ale vztahům spíš škodí, než pomáhá.

Můj klient Roman se třeba velmi dlouho bál dát výpoveď členovi svého týmu, který neměl výsledky, které firma požadovala. Chodil okolo horké kaše, dával potisící druhou šanci. Trpěl tím on, trpěl tím celý jeho tým. To všechno proto, že se Roman bál ublížit (jak to ve svých očích vnímal) jednomu člověku.

Klientka Petra se s obdobným problémem potýkala v rodině. Jenže tady to bylo ještě mnohem rafinovanější. Petra se bála ublížit svojí vlastní mamince. Nedokázala jí říct, že maminka překračuje hranice a zasahuje Petře i jejímu manželovi do života víc, než by si Petra přála.

„Když ona to myslí dobře. Nechci, aby byla nešťastná. Hodně se pro nás obětovala a já bych jí to měla vrátit.“ říkala Petra. Neviděla, stejně jako Roman, že pokud nenastaví jasnou hranici a nenechá zodpovědnost za to, jak se cítí, protistraně, bude nešťastná ona.

Učíme totiž naše děti, aby se snažily být se všemi za dobře. Vedeme je k tomu, že konflikt je špatný. Až na to, že konflikt je zdravý a v životě nutný. Užitečnější by z mého pohledu bylo, naučit se konflikt zvládat konstruktivně a neubližovat zbytečně sobě ani dalším. Ne víc, než je nutné.

Právě tyto dovednosti učíme v Letní škole vztahové komunikace. Schopnost čelit konfliktu s nadhledem a tak, aby i z nepříjemných témat vzešlo něco užitečného pro všechny. Pokud vás Letní škola zajímá, podívejte se na ni zde.

Čtěte také: Vraťme dětem svobodu aneb 4 tipy na bezva prázdniny

To, z čeho máš strach, potřebuješ říct

Moc bych si přál, abych se jako dítě nenaučil zatloukat. Vážně. Rodiče mě k tomu dokonce vedli, ale musím říct, že poněkud nešťastně. Záhy jsem se naučil, že po nevhodném chování přijde trest, asi jako většina dětí. Podobně, jako většina dospělých, se kterými dnes pracuji, ani já jsem se nehrnul říkat věci, které mohly vyznít špatně. Čelit strachu z nepříjemných témat jsem se naučil až v průběhu koučovacího výcviku.

Jak moc tohle chybí v každodenním životě. Jen si představte, že byste dokázali vytvořit bezpečný prostor, ve kterém může každý říct cokoliv. Beze strachu, že bude odsouzen, nebo přijde nějaká forma trestu. Věřím, že kdybychom takovýto prostor dokázali tvořit s dětmi, žilo by se nám lépe.

Jako klientce Martině, která byla tři roky ve vztahu s násilnickým mužem. Tři roky věděla, že je to špatně a tři roky ji strach držel na místě. Strach z toho, co se stane, když řekne nahlas, co si myslí. A paradoxně strach z toho, že ji muž, se kterým nechce být, opustí. Říkáte si, že je to zvláštní? Bohužel je to poměrně běžné a pramení to z návyků, které jsme pochytili jako děti.

Na přání studentů jsme proto do Letní školy vztahové komunikace zařadili také techniky, jak pracovat se strachem. Jak dokázat říct to, z čeho máme největší strach. Tak, aby to druhá strana slyšela a přijala. To, z čeho máme největší strach je totiž to, co nejvíc potřebujeme udělat.

Emoce je potřeba vyjádřit

V neposlední řadě bych si přál, abychom učili děti plně vyjadřovat emoce. Až příliš často se setkávám s tím, že emoce učíme spíš potlačovat. Zdravé prožití emocí je přitom nutné k tomu, aby se lidská osobnost utvářela bez vnitřních bloků a pnutí.

Vztek, pláč, frustrace. Ty všechny můžeme přijmout, nechat projít a užitečně zpracovat. Přesto jsou to právě tyto emoce, kterým se vyhýbáme a vedeme k tomu i naše děti. Bohužel, potlačené emoce se usazují v těle a neznamená to, že neexistují. Znamená to pouze, že v určitý moment je projevíme nezdravě. Prostě bouchnou.

Podobně to měl klient Petr. Navenek velmi klidný a vyrovnaný chlap. Když ale přišel správný impulz, dokázal bouchnout a být agresivní na všechny, kdo byli zrovna poblíž. Nejčastěji tedy na ty, které nejvíc miloval. S Petrem jsme pracovali na tom, aby jeho emoční výkyvy nepřicházely tak často a nebyly tak silné. Asi už tušíte, že cesta vedla přes zdravé vyjadřování emocí, které měl tendenci potlačovat. Dovednost, kterou mu v dětství nikdo nepředal.

Čtěte také: Recept na lásku: 5 kroků, které změní váš život

Letní škola vztahové komunikace

Jsem přesvědčený o tom, že naše schopnost tvořit kvalitní vztahy je přímo zodpovědná za to, jak úspěšný a spokojený život vedeme. Nemusí to být jen vztahy partnerské. Pokud nežijete jako poustevník v lese, budete se potkávat s lidmi. A vaše schopnost tvořit vztahy bude klíčová pro to, jak uspějete.

S týmem Opravdového vztahu jsme připravili Letní školu vztahové komunikace. Jedná se o dvouměsíční trénink, ve kterém si osvojíte koučovací prvky pro každodenní život. Naučíte se, jak pracovat s emocemi, tvořit bleskovou důvěru, ale také čelit strachu a říkat i nepříjemné věci tak, aby je ostatní chtěli slyšet.

Není to sada nějakých triků. Bavíme se o skutečných změnách v přístupu, které vedou k novým, lepším výsledkům. Pokud vás Letní škola zaujala, zjistěte o ní více tady.

Budu také rád, když mi dáte vědět, co byste děti učili vy a vidíte, že jim chybí.

Mějte se krásně,

Honza