Ale krásná fuška. Je to příležitost k sebepoznání a seberozvoji, i když to mnohdy bolí. Jak si s ním dokážeme poradit se odvíjí od více faktorů. Kdo zná náš projekt Opravdový vztah, nepřekvapí ho, že pevnou základnou by měli být rodiče, kteří mají jasno sami v sobě. Znají se, znají své potřeby, umí pracovat se svými emocemi, je jim znám pojem hranic. Nazvala bych to vědomými rodiči.

Dalším faktorem můžou být vzorce, ve kterých jsme vyrůstali my sami a které si s sebou do rodičovství a přístupu k dětem přinášíme. Ať už jsme si jich více či méně vědomi. Vše tvoří jakýsi koktejl a to, jak je umíchaný má vliv na to, jak k výchově přistupujeme, jak nastalé situace řešíme. Často opakujeme to, s čím jsme se sami v dětství setkali a ani nás nenapadne, že by to mohlo jít jinak.

Když jsem byla na mateřské, bavilo mě pozorovat různá chování maminek, tatínků, případně prarodičů k dětem. Na hřištích, v obchodě, u lékaře, v MHD. Některá chování byla dosti automatická: “Tondo, co jsi to udělal, já tě přerazím, okamžitě pojď ke mně.” Dítě něco provede a dostane na zadek, akce následovaná ráznou reakcí. Jiné maminky se snažily o vysvětující přístup: “Aničko, to nesmíš takhle někomu něco brát. To je holčičky bábovička, musíš se jí nejdřív zeptat.”

Dnešní doba je, řekla bych, pokrokovější. Mají na to vliv i média a sociální sítě. Rodiče už více přemýšlí o tom, jak se ke svým dětem chovat, jak s nimi komunikovat. Když něčemu nerozumí, hledají příčinu, respektive nástroj k nápravě. Seznamují se s různými metodami, technikami, zkoušejí je aplikovat. Jistě, stále je velké procento rodičů, kteří neberou rodičovství jako téma a vychovávají své děti tak, jak vychovávali rodiče je samotné. Vzory máme různé. Někdo vyrůstal s otcem násilníkem, někdo s maminkou, která by se pro všechny rozkrájela, někomu bylo vštěpováno, že říct svůj názor je nezbytné vždy a za jakýchkoliv okolností, někdo žil v milující rodině, atd., atd., atd.

Zásadní je ale jedna věc. Přemýšlíte, jak své dítko zvládnout, jak ho udělat poslušným, jak omezit jeho vzdor? Nebo naopak přemýšlíte, jak ho do řešení zapojit, jak ho vyslechnout, zajímáte se o jeho názor? Zkuste si odpovědět, na jaké straně barikády jste.

Úhlů pohledu je spousta a nikdo nejsme nositelem univerzálního moudra. Nicméně pojmy jako respekt, porozumění, spolupráce, vzájemnost a partnerství jsou právě ty, které hrajou nejdůležitější roli v “opravdovém” rodičovství, jak ho vnímáme já s Terkou. Brát své dítě jako svébytnou bytost a ne jen jako někoho, komu jsme nadřazeni a musí nás poslouchat. Budeme rády, pokud se zapojíte a aktivně budete chtít budovat vztah se svými potomky i vy. Je to investice, která nás sice na začátku něco stojí, nicméně později se nám mnohonásobně vrátí.