,,Dělám to pro ně a oni to nevidí.“
,,Nejdřív myslím na ostatní, pak až na sebe.“
,,Já pro ně udělala první poslední a oni si na mě teď ani nevzpomenou.“
Až příliš často s kolegy z Opravdového vztahu slýcháváme od klientek právě tyhle věty. Možná to znáte taky. Kolotoč. Domácnost, děti, práce, úklid, rodina, nemoci, širší rodina, oslavy, vztahy. Život zběsile utíká a ne a ne se zastavit. Občas vám proletí hlavou otázky: To je jako ono? Kdy bude klidněji? Proč zase já?
Teď se uzdravilo jedno dítko, vy jste si oddechla a naplánovala nový týden s vědomím, že to snad chvilku vydrží. A padlo druhé. Stane se, patří to k mateřství. Stejně jako teplá večeře, kterou požaduje manžel. Od tchýně si občas vyslechnete, že stejně děláte málo. Zaváháte. ,,My jsme to taky zvládaly děvče a k tomu jsme ještě praly plíny. Dnešní maminky jsou rozmazlené a mají bordel.“ Přisadí si ctěná matka syna, o kterého se jí staráte. V práci potřebujete dohnat ošetřovačku a tak přiložíte pod kotlem.
Je vám to povědomé? Také žijete s přetrvávajícím pocitem, že všichni chtějí všechno po vás?
ANO, PROTOŽE MUSÍM
Proto jsme s kolegyňkou Renčou připravily a otevřely měsíční program pro ženy, které se rozhodly žít ve svém životě více sebe. Učí se mít sebe na zdravém prvním místě. V těchto dnech se společně blížíme do velkého finále. Je až neuvěřitelné sledovat jejich uvědomění a akční kroky ke změně. Na začátku mluvily o nejistotě v sebe sama, o únavě, nerozpoznatelných hranicích a také o strachu ze zklamání druhých lidí. Věřily, že když řeknou partnerovi ne nebo vyjádří svou vlastní potřebu, ublíží mu.
Pochopitelně.
Protože naše mámy nás příliš o sebelásce, sebehodnotě, vymezování se a o komunikaci vlastních potřeb neučily. Neuměly to. Musely povinnosti zvládat. Předávaly dále, že o muže je povinné se starat, vařit mu, prát a vyskočit, jakmile přijde domů. Proto kolem sebe kopou ve chvílích, kdy si dovolíte působit odpočinutě, nedej bože svěže nebo máte chvilku nohy nahoře a neumyté nádobí ve dřezu. To jste si dovolila příliš. Většina z nich si to totiž nedovolila nikdy.
Neustále je přece co dělat. Připomínají nám to věty z dětství. ,,Ty se nudíš? Jdi něco dělat. Alespoň se učit.“ Většina z nás ji slyšela. Následkem toho se téměř omlouváme, když si po celém dni s dětmi na mateřské sedneme na gauč a manžel do toho přijde z práce. Trošku psycho.
ZMĚNA Z MUSÍM NA MŮŽU
Nemusím nic, můžu cokoliv. Odvážné tvrzení, které účastnicemi programu zatřáslo. Většina z nich žila s limitujícími přesvědčeními, že jiná cesta a přístup neexistuje:
- Raději si vše udělám sama, po nikom nic nechci.
- Když se vymezím, přijde konflikt.
- Mateřství si musím užívat.
- O sebe se postarám, až bude postaráno o ostatní.
- Nepříjemný pocity nechci sdílet, otravovala bych.
- Měla bych to být hlavně já, kdo udržuje vztahy s rodinou.
- Sednu si, až to bude všechno hotové.
Je občas užitečné napsat si na papír, čemu vlastně o sobě a o konkrétních situacích věřím. A položit si k tomu otázku, jak moc je to pro mě samotnou užitečné. Často zjistíte, že moc ne a že byste tohle nastavení své nejlepší kámošce nepřála. Pro ty totiž chceme to nejlepší. Čím to, že pro nás samotné je to tak složité? Čím to, že dokážeme být laskavější ke svému okolí než k sobě?
Příčin je obrovské množství a jsou různě kombinované. Jsme různých povah, s jedinečně traumatizujícím zázemím, většina maminek těmito dovednostmi neoplývala. A tak objevujete. Cítíte, že spokojený životní pocit vypadá jinak. Obsahuje více klidu, harmonie, radosti a respektu k sobě samým. Potřebujete začít věřit a vnímat, že už MŮŽETE. Už jste velké holky a můžete začít žít podle svého a více pro sebe.
Čtěte také: Co potřebuješ ještě zažít?
DĚLEJTE, CO JE NEJLEPŠÍ PRO VÁS A OSTATNÍ SE PŘIDAJÍ
Kouzelné tvrzení. To nejlepší si ale potřebujete uvědomit, vytvořit, dopřát, doručit a nést za to plnou zodpovědnost. Nemůžete očekávat, že vaše potřeby někdo další rozluští, bude na ně myslet, a ještě zajistí jejich naplnění. Podobně jako Dominika, klientka, se kterou spolupracuji. ,,Měl by vnímat, co potřebuju snad ne? Naznačovala jsem mu to už xkrát.“ Postěžovala si. ,,Já dělám, co mu na očích vidím a on si toho neváží. Nerespektuje mě.“ Doplnila svůj výčet.
Partner si jí opravdu neváží. Dominika mu nedala důvod. Respekt totiž začíná u každého z nás. Prvopočátkem je náš respekt k sobě samým, který se tvoří tím, že si vážíme sebe. Své hodnoty, své energie, své potřeby rovnováhy, mnohem více vkládáme do sebe, než vydáváme mezi ostatní. A tím nepopisuji, že se stanete lidmi bez empatie, laskavosti a že nikdy už neuděláte nic pro ostatní. Říkám tím, že nejdříve nasadíte v letadle masku sobě a pak až ostatním. Říkám tím, že budete pečovat o sebe proto, abyste ostatním dávali z přebytků, nikoliv na dluh a z vlastních rezerv. Neustále a opakovaně.
NE NEODKLÁDEJ NA ZÍTŘEK
Představte si, jaké by to bylo, kdybyste prohlubovali vědomí a následující dovednosti:
- Umím si určit, co je pro mě důležité a co ne.
- Vnímám a komunikuji svoje potřeby. Rovnou a jasně.
- Umím si říct o pomoc. Dát lidem ve svém okolí důvěru.
- Vnímám svoje tělo, vím, kdy je unavené a co mu mohu dopřát.
- Umím říkat ne, důsledně a laskavě v jednom.
- Umím druhého člověka zklamat, nechat mu jeho očekávání a emoce.
Jak by vypadl váš život s popsaným nastavením? Jaké kvality by v něm přibylo? Každý den, v každé hodině činíte rozhodnutí. Zdali se v práci přihlásíte na nový projekt jako první anebo ne. Jestli zůstanete opakovaně přesčas, anebo ne. Jestli s vypětím všech sil uvaříte večeři, anebo ne. Jestli povezete 12ti leté dítě na trénink anebo ne. Jestli i s únavou budete kvůli prudícímu manželovi luxovat anebo ne. Máte volbu. Každý den.
A ano, drží nás zpátky strachy a obavy. Je potřeba je odhalit, porozumět jim, nalézt nový význam pro sebe teď, v dospělosti, a postupnými krůčky jít víc k sobě. Proto jsme velmi vděční, že svou činností přispíváme k tomu, abyste vy, naši klienti více cítili sebe, své potřeby a tvořili si život více podle sebe a pro sebe. Nikdo jiný to za vás neudělá. Dáváte ostatním dobrovolně. To, co sami dovolíte. I proto, připravujeme knížku Opravdový život s principy, které jsou základem pro naplněný život. Společně s vámi se na ní moc těšíme.
