„Chci od něj odejít, ale nejde to. Jsem jako v pasti.“ říká klientka a do očí se jí derou slzy. O tři dny později mi klient říká: „Byl jsem s Lenkou týden, pak jsem nevydržel bez dětí, tak jsem se kvůli nim vrátil zpátky k manželce.” Mluví o situaci před dvěma lety. Co mají tyto dvě situace společného? Jak se dostáváme do pasti chci odejít, ale? Jak se z toho dostat ven? Na to vám rozhodně neodpoví tento článek. Na to si můžete odpovědět jen vy sami. Tento článek vám může přinést zajímavý nadhled i hloubku. 

Pokud se dostaneme do situace, kdy chceme ze vztahu pryč, ale nejde to, tak se u nás často objevují tři následující postoje. Ty nemusí být vždy uvědomované. Můžou čekat pod povrchem, než si „nalijeme čistého vína“. Bohužel víno pijeme častěji s kamarády, milenci a milenkami. Ti nás k hlubšímu pochopení nedovedou. Mají pro nás zaručené rady, ultimáta nebo pravdy. To jen zvyšuje tlak, který v sobě máme. Co jsou ty tři postoje, které nás chytají do pasti bezmoci?

Děti, děti a zase jen děti.

Nejde to, kvůli dětem. Nedovedu bez nich být, ani na chvíli. Nedovedu si představit, že bych udělal, co dětem ublíží. To by mě neměly rády. Pokud to tak je, jsme závislí na vlastních dětech. Příroda to ale myslela obráceně.

Udělala děti závislé na nás. Když přirozený běh věcí obrátíme, je to zpravidla proto, že od dětí něco zoufale potřebujeme. Třeba lásku, kterou si neumíme dát sami a také ji nedostáváme od svého partnera. Pak jsou děti zčásti v roli partnera a tuto roli rozhodně nemůžou unést. Klíč ke změně je pak v nás, nikoliv v dětech. Ne každý změnu skutečně chce.

Čtěte také: Jak se mstíme na dětech a jak se nám to vrátí

Vlastní hodnota

Tady je to jak z toho vtipu, kdy přeje muž své exmanželce k narozeninám: „popřál bych ti všechno nejlepší, ale to už jsi měla.“ Má klientka si to myslí také. Teď to nestojí za nic, ale co když si nedokážu najít nikoho lepšího? I tady je klíč ke změně uvnitř. Vědomí vlastní hodnoty. Ne falešné hodnoty, kdy si říkáme, že ji máme, jen to necítíme. Té skutečné, kdy ji naplno žijeme.

Proto nám nepomáhá hledat další milenky, nebo milence, kteří naši hodnotu potvrdí zvenčí. Pomáhá dovolit si postarat se sám o sebe. Nechat vyrůst vlastní sílu a zkušenost, že sami můžeme být v životě spokojení. Tam začíná naše svoboda i hodnota.

Sníst si koláč a nezaplatit

Každé naše rozhodnutí přináší důsledky. Je o tom celý náš život. V dětství dostáváme věci, aniž bychom něco museli dávat zpět. To je podstata závislosti, i té zdravé. Děti berou, rodiče jim dávají. V dospělosti se to mění. My přesto můžeme chtít žít tak, jako dřív. Tedy dostat to, co chceme a nenést následky našich rozhodnutí.

Když od ní odejdu, přijdu o dům, také o děti, uvidím je jen jednou za čas, o společné přátele,… a tím seznam následků rozvodu mého klienta nekončí. Přesto rozvod zahájil a stalo se všechno, co předpokládal. K tomu se stala spousta dalších věcí, které neviděl – osamostatnil se, začal žít svůj život a po roce našel i vztah, kde se cítí dobře. Život je změna, nic nekončí, jen se mění. 

Ano, největší pasti jsou ty, do kterých se dostáváme my sami. To není ani dobré, ani špatné, prostě to tak je. Stejně tak se z těch pastí dostáváme. Nejlépe tím, že sami v sobě vyrosteme. Zvětší se naše síla, citlivost k sobě a tomu, co žijeme. Prostě rozpoznáme tyto pasti, tedy podvědomé vzorce v nás, to nás může posunout k většímu pochopení sebe sama.

Zažít to s námi můžete nejen při individuální terapii nebo koučování. Zažít to můžete i na našem galawebináři o podvědomých vzorcích. Stále se do něj kromě placeného přístupu můžete přihlásit i zdarma. Třeba zde.

Vítek.