Jak se spolu bavíte?

„Jak se vy dva spolu vůbec můžete bavit? To si nedovedu představit.“ Řekla účastnice pražského workshopu mé partnerce Kamče, když seděla v hledišti.  Spoustu lidí zajímá, jestli doma všechno rozebíráme „tím psychologickým způsobem“. Jak se můžeme normálně bavit, když „vidíme pod povrch“ toho, co druhý říká? Po chvilce hlubšího rozhovoru zjistila, že je překvapená ještě víc. Tento článek vás vezme do soukromí dvou terapeutů, kteří se věnují vztahům, tělu a psychosomatice.

Jak se cítím není o tobě

V létě jsme byli sami dva na čtrnáct dní v Itálii u moře. Po pěti dnech nám začalo být divně, byli jsme po ránu podráždění. U snídaně na terase říkám „Mně už štve jen ta představa, že si nasadím masku na šnorchlování. Chci si zalézt a jen tak ležet, pak třeba meditovat.“ Já do moře chci a chci si to udělat po svém“ říká partnerka. Tak jsme se domluvili, že budeme celý den každý sám a sejdeme se až u večeře. Ten den změnil celý náš pobyt v něco hlubšího a příjemnějšího. Dostali jsme se oba k sobě. Jak to máte vy? Dokážete říct partnerovi, že chcete být celý den sami, i když jste odjeli na společnou dovolenou? Umíte na rovinu říct, co chcete, aniž byste činili partnera zodpovědným za to, jak vám je?

Jak společně tvoříme to, co žijeme

„V pondělí odjedu, musím vyzvednout auto ze servisu a mám naplánovaných několik masáží.“ Říká mi Kamča v pátek a to znamená, že se celý příští týden neuvidíme. Ve mně zůstal divný pocit a během půlhodiny, co nakupujeme zjišťuji, že se do mě zakousl silněji, než jsem čekal. „Když jsi to řekla, tak mě to zasáhlo víc, než jsem čekal. Myslel jsem, že jsem s tvým odjezdem v pohodě, ale teď vidím, že se v tom necítím dobře“, řekl jsem. Pak jsme se o tom bavili a já jsem konečně pojmenoval, že chci společně plánovat čas, kdy se vidíme a nevidíme. Nechci, aby mi to vlítlo do mého programu, když to nečekám. Zároveň je pro mě společný čas něco důležitého, co si chci chránit. Navzájem jsme si vysvětlili, jak to chceme. Jak mluvíte s partnerem vy, když vás překvapí tím, že má svůj program a vy jste plánovali společné chvíle?

Miluji, když se projevíš

Dnes jsem dopsal tenhle článek a požádal jsem Kamču, jestli se na něj můžeme společně podívat. „Jasně, kouknem se na to, celý ho přepíšeš a můžeš ho poslat“. (To se nakonec stalo…) Říká významně potom, co zachytila, že mi na článku záleží. Vrhám po ní na oko nenávistný pohled a pak se smějeme. „Ten pohled stál za to“ komentuje Kamča.  Oba se na sebe ladíme a nepoužíváme kompromisy. Říkáme si své pocity tak jak jsou a tak jak přijdou. Říkáme si natvrdo věci, které se nám neříkají snadno a druhého zraní. Víme, že jsou emoce o nás a dělá nám dobře je od druhého cítit. Projevit je silně a pro druhého srozumitelně. Svoje pocity před sebou neschováme. Proto se mezi námi nehromadí „nevyřešené srágory“. Jak projevujete emoce vy? Dovolíte si partnera ranit tím, že se naplno odkryjete?

Když nám tečou slzy

To, co u nás rozhodně nenajdete je postoj, že si se vším víme rady, nebo že vše uneseme. Oba se milujeme a jsme hluboce propojení. I když můžeme být šťastní bez sebe navzájem, přesto by to bylo těžké a bolestné projít tím, že si půjdeme každý jen svou cestou. Nevíme, jak to spolu budeme dál mít. Víme, že už nemůžeme žít jinak, než v upřímnosti k sobě a tak, že se cítíme navzájem. Proto si dovolujeme mluvit o tom, co druhého raní a bolí. Pak nám někdy tečou slzy. Cítíme, že žijeme v něčem, co nás přesahuje. Nás a náš vztah. Ani jeden nevíme, co nám život přinese. Jaký obraz život namaluje v rámu, který tvoříme spolu, nebo jestli bude malovat už jen na těch, co máme každý v sobě. Jak se cítíte vy, když si uvědomíte konečnost vašeho vztahu?

Vztah, který s Kamčou žiju, mne naučil respektu. K tomu, jak to každý z nás má. Tedy respektu k sobě, svým pocitům a svému životnímu smyslu. Stejně tak jako k jejím pocitům a vlastní cestě, která je jiná než moje. Každý jsme jedinečný. Proto necítím tlak k tomu, že to máme „nějak mít“. Dovedu se navigovat podle svých pocitů, které mi ukazují kdy jsem se odchýlil od sebe. Přitom to tak nebylo vždy. Prošel jsem si závislými vztahy, odmítáním sebe i partnerky. To vše mě posunulo a můžu žít to, co žiju teď.

Jak se cítíte ve svém partnerském vztahu? Je vám s partnerem dobře? Umíte se navigovat svým životem v jednotě se sebou, ve své rovnováze? Napište nám to do komentářů pod článek. Zajímá nás, jak to máte vy. Pokud chcete ve vztazích dosáhnou větší hloubky, propojení, nebo třeba jen ukončit to, co vám neslouží, obraťte se na nás, na Opravdový vztah. Moc rádi vám pomůžeme se lépe navigovat v tom, co zrovna žijete, abyste zvětšili svou sílu i citlivost zároveň.

Vítek a Kamča.

Naše práce je inspirovaná VÁMI

Chcete, aby byla šitá vám na míru? Podpořte nás v ní.