Proč ve vztahu nemáme věřit a co na to Cyril a Metoděj?

Jak je to s vírou ve vztahu a proč se nevyplácí partnerovi věřit? Na to se podíváme právě dnes, kdy slavíme svátek Cyrila a Metoděje, staroslovansky zvaných Crha a Strachota. Přinesli do našich končin víru. Alespoň podle historie psané vítězi. My se dnes ponoříme do obou témat z velmi neobvyklého pohledu.

Průmysl víry

Když si odmyslíme pohádku kolem, tak Cyril a Metoděj plnili politickou misi. Kníže Velké Moravy Rostislav se tehdy rozhodl vybudovat církev nezávislou na franských biskupech. Proto Cyril a Metoděj lokalizovali liturgii z latiny do staroslověnštiny. Také sestavili „Zákon sudnyj ljudem“, který hlásal: „Každá vesnice, v níž se konají oběti nebo přísahy pohanské, ať je předána Božímu chrámu se vším majetkem, který patří pánům v této vesnici. Ti, kteří konají oběti a přísahy, ať jsou prodáni s veškerým svým majetkem a získaný výnos ať se rozdá chudým“. Politika se bez peněz, majetku a podpory lůzy dělat nedá a nejrychlejší cesta je sebrat tyto zdroje svým odpůrcům. Tento malý historický exkurz nám slouží jako ilustrace toho, že víra, ač vypadá, že člověku pomáhá, vždy sloužila hlavně k jeho podmanění. Jak je to ve vztahu?

Věřím ti, že mě nepodvedeš

Ve vztahu je to s vírou velmi podobné. Zdánlivě to vypadá, že se bez ní neobejdeme. Například věříme partnerovi, že se nevyspí s každou sukní, která se protáhne kolem. Nebo věříme tomu, že nás miluje. Pokud se takové víře oddáváme, narážíme zpravidla na dva problémy. Ten první je, že to je často jinak. Spousta partnerů občas zahne, kašle na nás a vůbec, vypadá to, že si dělají, co sami chtějí. Druhý a mnohem závažnější problém je, že my sami nežijeme v realitě. Vyzdvihli jsme svou představu, jak věci mají být nad to, jak věci skutečně jsou. Partnera pak nevidíme.  Vnímáme jen naši představu o něm. Nežijeme pak to, co se ve vztahu děje. Jen to neustále poměřujeme s tím, jak to má podle nás být.

Čtěte také: Proč ubližujeme těm, které milujeme

Jde to i bez toho?

Není to pro každého. Opustit své představy o partnerovi znamená opustit všechny jistoty. Žádné jistoty totiž nejsou. Zároveň tak dosáhneme ve vztahu opravdové svobody. Tu zvládnou jen ti, co opustili závislé vztahy. Nebojí se, že o partnera přijdou, protože ví, že partner není jejich. Také znají svou cenu a dělají jen to, co sami chtějí. Pro někoho nepředstavitelné. Slovy jedné klientky: Kdyby můj partner dělal jen to, co sám chce, tak by nedělal vůbec nic. Proto to samozřejmě musí vzít do svých rukou. Kdyby žila realitu, viděla by, že dávno není manželka, ale matka přerostlého dítěte.

Čtěte také: Ohleduplnost jako jízdenka do pekla

Jak na to?

Pro ty, co čekali návod, čeká na oplátku zklamání. Návody v tom, jak žít, nefungují. Třeba návody víry, když se chcete přiblížit k bohu a místo toho chodíte klečet do kostelních lavic, nebo koukat na prázdnou stěnu. Nebo návody partnerské, kdy věříte a posloucháte, srovnáváte… a ono to nakonec vypadá úplně jinak. To, co funguje, je hledat svou vlastní cestu a tu žít. Ať už to je v partnerství, nebo v našem životě. 

Třeba jako Jarka a Petr, kteří prošli vztahovou terapií a v živém vysílání se s vámi podělili o konkrétní kroky na cestě k sobě. Stejně můžete svou cestou jít i vy. Užijte si dnešní svátek.

(Visited 378 times, 7 visits today)