Sebevzdělávání a rozvoj jako inspirace k životu

Lidé jsou různí: někdo táhne každý týden zásobu knih z knihovny nebo knihkupectví, baží po seberozvoji a posunu kupředu, zatímco jinému stačí jen tak přešlapovat na místě, koukat na televizi večer co večer a vystačit si s tím, jak to je. Dnešek je zasvěcen první skupině lidí: 5. června je totiž den rozvoje a vzdělávání dospělých. Jak jste na tom v této oblasti vy?

Věk je jenom číslo

Nabízí se domněnka, že v míře touhy po sebevzdělávání bude hrát roli věk, ale není to tak. Mojí babičce je přes osmdesát let a navštěvuje univerzitu třetího věku. Rozvíjí se v nejrůznějších oblastech a informace nasává jako houba. Vůbec neřeší, proč to dělá a k čemu jí to bude – prostě se chce učit, chce vědět víc, chce se pořád někam posouvat.

Oproti tomu znám mnoho mladých lidí, kteří nemají zájem vůbec o nic. Jejich vnitřní plamen nejen zhasl, on očividně ani nebyl zapálen. Faktorů, proč to tak je, může být několik – lenost, nechuť ke změně, strach ze změn a poznávání nového. Obecná odpověď, zdá se, neexistuje. Tu musí najít v sobě každý sám.

Prvně poznat sám sebe

Tím se dostáváme k tomu, co vnímám v rámci tématu seberozvoje a vzdělávání jako důležitou a klíčovou kapitolu: poznání a rozvoj sebe sama. Právě u něj všechno začíná i končí. Musíte znát přednostně sami sebe, své slabosti i vášně, abyste byli schopni určit, kam se v životě chcete posunout dál. Kterou oblast chcete dál rozvíjet, na co se ve svém životě soustředit.

Je sice skvělé umět vyjmenovat všechny americké prezidenty, vědět, kde se těží černé uhlí nebo kdo získal cenu Grammy 2007, ale je nám to k ničemu, pokud neznáme své hranice, neumíme pracovat se svými emocemi a neumíme si říct o to, co potřebujeme a co je pro nás důležité. Náhodná fakta jsou fajn kratochvíle, ale poznání sebe sama je to, co určuje směrování našeho života.

Čtěte také: Můžeš se litovat nebo se něco naučit

Touha poznávat – inspirace i motivace

Tak jako tak, získávání nových informací a nabývaní nových zkušeností nám otevírá obzory. Přináší nám to jiný pohled na věc, který se může velice lišit od toho našeho zažitého. Vytrhává nás z komfortní zóny, to ano. A ne vždy je to příjemné – proto se tomu říká komfortní zóna.

Navzdory tomu by touha poznávat mohla (a měla) být součástí našich životů. Také bychom si ji neměli nechávat jen pro sebe. Pojďme ji probouzet nejen v nás, ale i v našich dětech, rodičích, partnerovi. V lidech, na kterých nám záleží. Inspirujte je, motivujte je – tento den by měl být pro náš všechny. Abychom si připomněli, jak důležité je zajímat se o sebe i o věci kolem sebe.

(Visited 163 times, 1 visits today)