Ohleduplnost jako jízdenka do pekla

Ohleduplnost ve vztazích, zejména v těch partnerských, hraje velikou roli. Možná v tomto článku očekáváte určitý apel na zvýšenou empatii vůči partnerovi. Respekt a umění nechat druhému prostor jsou nepochybně platnými dovednostmi, jenže dnes se na to chci podívat z jiného úhlu, takřka se vrátit na prvopočátek: pokud chceme, aby se s námi partner cítil dobře a mohl s námi dýchat, je nutné začít u sebe.

Na konci s dechem

Uplynulo asi sedm let, když si Alžběta uvědomila, že jí dochází dech. Byla přesvědčena o tom, že jako  partnerka i matka dvou dětí je povinna odevzdat se zcela rodině – žádná oběť nebyla příliš velká, potřeby dětí i jejího manžela kdykoli zastínily její vlastní. O půlnoci nejednou uklízela kuchyň po večeři, zatímco děti spaly a manžel usnul u televize.

V jednom takovém momentu si uvědomila, že je na pokraji toho, co je v byznys žargonu známé jako syndrom vyhoření. Bordel na lince musel jít v té chvíli bokem. Alžběta najednou viděla svou pozici z jiné perspektivy: pro koho vlastně tohle dělá? Dětem i manželovi je šumafuk, jestli se bude ráno dřez lesknout čistotou nebo ne. A ona by si radši dopřála relaxační pobyt… aspoň ve vaně.

Kyslíkové masky a nouzové přistání

Alžběta si uvědomila své vlastní potřeby doslova i metaforicky pět minut před dvanáctou – talíř ještě pokrytý saponátem vložila zpátky do dřezu a šla si napustit vanu. Ráno vypadala linka stejně jako večer. Neuklizeně. Zato její mysl byla čistá – popravdě, už dávno se tak skvěle nevyspala. Udělala kafe a nalila ho do svého hrníčku jako první, až pak naplnila i ten partnerův.

Připomíná to trochu situaci s kyslíkovými maskami v letadle – nejprve ji musíte nasadit sobě, až pak teprve dětem a dalším, co s tím zápolí. V žádném případě to není možné považovat za projev sobectví, je to pouhá logika přežití: pokud máte někomu pomoct, musíte v první řadě zachránit sebe sama.

Čtěte také: Proč dávat vztahu méně vede k jeho zlepšení

Zbavit se dluhů a uzdravit emocionální rozpočet

Vlivem výchovy a společenských standardů jsme naučeni brát ohled na ostatní. Je to žádané, je to nutné a pokud si založíme rodinu, přímo nevyhnutelné. Pocit, že musíme činit oběti, abychom lidi kolem nás udělali šťastnými, je v nás silně zafixován. A pak, když vůbec zbyde síla, energie a čas, jsme tu my samotní. Pokud nám do toho zase něco nevleze.

Často jedeme na dluh – ve finančním světě, ale i v tom partnerském – a navíc jej zapomínáme splácet. Finanční uzdravení ponechám na jiné odborníky, zato dluh ve vztahu k sobě samému můžeme postupně začít snižovat rovnou. Ohleduplní k sobě můžeme být tím, že budeme vnímat vlastní potřeby. Poznáme je, pojmenujeme je, vytvoříme kroky k jejich naplňování a dokážeme je komunikovat i partnerovi.

Zdravá míra sobeckosti

Přichází k nám klienti, pro které je nesmírně těžké připustit si, že pro sebe budou na prvním zdravém místě. Mají pocit, že je to něco nepatřičného, něco, co si nesmí dovolit. Když partnera miluji nejvíc na světě, jak můžu na první místo místo něj klást sebe sama a svoje potřeby?

To jako mám nechat bordel na kuchyňské lince a jít si sednout na gauč s knížkou?To mám partnerovi říct, že se mu nebudu hned po příchodu z práce věnovat a že půjdu do lesa? To mám požádat partnerku, aby hned nechrlila své zážitky z celého dne, hned jak otevřu dveře?

Čtěte také: NE je ve vztahu důležitejší než ANO!

Říkat svým potřebám ano

Ano, ano, ano – pokud je to právě to, co potřebujete. A potřebujete to proto, abyste se cítili v důsledku lépe. Někdy se stává, že se ve vlastních potřebách ztratíme, protože jsme je tak dlouho upozaďovali v prospěch ostatních. V takových případech si můžete pokládat základní otázky každý den:

Co potřebuji právě teď?

Co je v této situaci / činnosti pro mě? (Ne na úkor ostatních, ale opravdu pro mě.)

Jak se pak vlastně budu cítit?

Přinese mi to energii? Dorovná ji, nebo naopak o určitou míru energie přijdu?

Možná si teď říkáte, jak to souvisí se šťastným partnerským vztahem. Možná se bojíte, že partner bude mít pocit, že na něj z ničeho nic kašlete. Že by vás kvůli tomu snad mohl i opustit. Nemluvíme o tom, že své obětavé já předěláte na egocentrického kreténa, ale o tom, že své potřeby naplníte ještě před tím, než začnete plnit ty, které mají vaši milovaní. A to je poselství tohoto článku: buďme v partnerství ohleduplní tím, že budeme ohleduplní vůči sobě samým.

Přidejte se do skupiny Opravdového vztahu na Facebooku.

(Visited 2 073 times, 81 visits today)