Znáte tu idylku? Potkají se dva téměř osvícení jedinci, muž a žena, dvojplameny … a vytvoří spolu krásný a vědomý vztah, založený na blízkosti duše, ne na tom přízemním sexu. Přijde Vám již toto jako klišé? Nebojte se číst dál. Ideály nejsou realita. Realitu zdravého vztahu Vám chci přiblížit z úhlu pohledu, který není často slyšet.
Rozdílu v sexualitě u muže a ženy v rámci zdravého nezávislého vztahu. Také můžete díky článku pochopit, proč tolik žen slyší věty jako: „Není to tebou, je to o mně, proto se musíme rozejít“ ve chvíli, kdy jsou ve vztahu nejvíc šťastné. Nebo se můžete pobavit nad tím, co tady píšu a utvrdit se v naivní představě, že vy to máte jinak.
Právě s Vámi je partner kvůli Vaší (cokoliv kromě sexu a všeho, co s ním souvisí). Muži si mohou po dlouhé době vydechnout. Toto není článek, který oslavuje esoterní bláboly o ideálním vědomém partnerství povznesených duší, o tom, co všechno žena potřebuje, aby byla šťastná. Je hlavně o nás, mužích a o tom, co je zřejmé a jednoduché.
Nedávno mne na internetu pobavil vtip, který srovnává, co potřebuje muž a žena, aby byli šťastní. U ženy byl výčet 52 někdy vzájemně si odporujících tvrzení, kdy partner nezapomene na výročí, chválí (vše), je emočně podporující, dělá domácí práce, … U muže byly jen dvě položky. Žena mi dá, kdykoliv mám chuť. Druhá položka byla … Pak už mi dá pokoj.
Trochu zjednodušující, ale vtipně to vystihuje odlišnost v uspokojování základních potřeb u muže a ženy. Životní štěstí člověka se opírá o uspokojování potřeb, přitom ty základní potřeby hrají nejdůležitější roli. Proč u partnerství, kdy se potkávají dva víceméně nezávislí lidé a chtějí budovat vyzrálý vztah, dochází často k oslabení postavení muže? Na všech úrovních, nejen k oslabení fyzického „postavení“ při sexu, ale i jeho pozice ve vztahu. Toho, jak se cítí mužem, jeho sebevědomí. V dramatických případech se to někdy dá označit až za jeho kastraci.
Za vším hledej sex
Pokud se potkají muž a žena, kteří už zpracovali většinu svých vztahových lekcí, často docházejí k tomu, že chtějí budovat zdravý vědomý vztah. Takový, kde není vzájemná závislost, nachází v něm vzájemnou podporu a opírají se o otevřenou komunikaci. Pojďme to ale zjednodušit na úroveň základních potřeb. Jídlo a pití si každý zajistí sám, jak finančně, tak materiálně – prostě nakoupí a uvaří.
Bezpečí vytváří hlavně finance a ve vyváženém vztahu jsou oba finančně nezávislí a samostatní. Kromě krátkých období, kdy třeba jeden z partnerů mění práci, nebo se více stará o děti. Blízké vztahy s přáteli navázal také každý sám. Na co vlastně jeden druhého opravdu potřebují z hlediska uspokojení základních potřeb? Ano, je to sex. Pokud by každý z partnerů žil sám, dovede se o sebe postarat, přežije a dovede být šťastný.
Pokud dva partneři žijí spolu, to, co je nejvíc spojuje, je vzájemný sex. Ten je mnohem hlubší a více bohatší než sexuální uspokojení, které si dokáže zajistit každý sám. Zároveň je to jediná věc, na kterou opravdu jeden druhého potřebují. Proto je to i nejvíc zranitelná oblast. To, že se díváme na úroveň základních potřeb nevylučuje to, že oba partneři získávají spolu mnohem větší sílu než každý zvlášť, mohou spolu mít děti, mohou rychleji růst, rozvíjet se a také sdílet radosti a těžkosti života.
Emoční zahlcení
Přístup obou partnerů k sexualitě a prožívání emocí je odlišný. Žena touží po tom, být naplněna, emocemi, nebo při sexu. Muž touží hlavně po uspokojení chtíče, vzrušení a vybití se, dosažení klidu, rovnováhy. Proto když partneři sdílejí emoce a milují se v duchu ezoterických pouček – štědře nabízej a vděčně přijímej, může se stát, že muž zůstává často nevybitý a v napětí. Je to proto, že sdílí emoce, které ho zahlcují a nedostává se mu dostatek sexu k jejich vybití.
Děje se to zejména ve chvílích, kdy se o něco ve vztahu snaží. Třeba být emočně podporující. Stejně jako je muž rozdílný v sexualitě, funguje rozdílně i při zpracování emocí. Představte si, že žena je jako horská bystřina. Emoce jí protékají prudce, přeskakují kameny, které postupně omílají. Žena zpracovává životní události tak, že o nich mluví, naplno přitom vyjadřuje emoce a postupně se dostává k tomu, co skutečně chce.
Říční koryto je tvarováno prouděním vody. Muž je proti tomu jako jezírko, nebo rybník. Když do něj přitéká hodně vody, hodně emocí, tak se zakalí voda a ze dna se zvedne spousta bordelu. Pak to chce nějaký čas, aby si všechno sedlo a teprve potom muž vidí skrze čistou vodu, co bylo odkryto. A může to ze dna vyzvednout. Jinak by pátral naslepo.
Proto když se ženě emočně otevírá a nežije ještě naplno svoji přirozenost, je často emočně zahlcený a neumí si s tím poradit. Snad jen kromě sexu, který mu pomáhá se emočního napětí zbavit. Pokud jen přijímá to, co je mu nabízeno, tak se pozvolna propadá do nervozity a odpojení od sebe. Ta pak přechází často do verbální agrese vůči sobě i partnerce.
Staňte se mistry vztahové komunikace
Nedostaneš to, co si nevezmeš
Nenechte se zmást nadpisem. Myslím tím nadpisem celého článku. Nepíšu ho proto, abych ženám řekl, co mají dělat. My nejsme v mateřské školce a ony nejsou učitelky. Navíc si stejně dělají, co chtějí … a to je dobře. Píšu ho proto, abych ukázal to, co je dnes přikryté spoustou esoterních polopravd a lží. Nabouráno nářky zklamaných žen, toužících konečně potkat chlapa, který nechce pořád jen to jedno. Totiž sex.
Pro hodně žen může být mužská sexualita agresivní, majetnická, nebo ohrožující. To může být dáno celou řadou nepříjemných individuálních, nebo kolektivních zkušeností. Pro nás muže je ale velmi důležité si uvědomit svou přirozenost. Hledat svou rovnováhu. V jednom extrému můžeme pošlapat všechnu svoji živočišnost. Nezbude nám žádná síla, která by stála za řeč. Život přestane mít „koule“.
V druhém extrému jsme moc hnáni chtíčem, ale také touhou, že nám žena nebo sex přinese do života to, co nám chybí. To pak propadáme závislosti na ženském těle a žadoníme, nebo požadujeme. Ani v jednom se necítíme dobře. Proto je důležité přijmout své potřeby a ukázat je ve vztahu. I když je to těžké a my jsme tím více zranitelní. Protože vy nechcete žít s někým, kdo vás nepřijímá. Ne v takové zásadní věci, jakou je vaše sexualita. Musíme si vzít, co je naše. Nikdo jiný nám to nedá. Jak ale ve vztahu, který je svobodný, nezávislý, žít naplno svoji sexualitu?
Plynutí v přítomnosti a žádné očekávání
Sexualita nejlépe plyne v přítomnosti. Představovali jste si někdy při milování s partnerem, že se milujete s někým jiným? Mysleli jste během sexu na to, kdy už to skončí? Nebo myslíte na to, jestli se už udělala, nebo jestli se neudělá brzo? Pak v té chvíli nejste v přítomnosti. Jste v představách, v budoucnosti, nebo minulosti. Stavíte plynoucí energii do cesty překážky. Neprožíváte sebe a partnera naplno.
Vraťte se do těla a vnímejte tělesné pocity, které prožíváte. Vnímejte se a skrze sebe i partnera. Nechte se vést pocity a o nic se nesnažte. Nenechte se odradit tím, že to ztrácíte. Prostě se vždy s klidem vraťte k sobě. Tak, jako se učíte plynout s tělesnými pocity, je důležité naučit se zbavit očekávání. Těch je po ruce vždy hodně. I ve chvíli, kdy o žádném nevíte. Nejlépe to zachytíte tak, že si budete všímat svých emočních reakcí, když partner něco udělá, nebo neudělá. Pokud své očekávání přijmete, nebo jinak zpracujete, vše se uvolní.
Volně plynoucí sexualita léčí oba, vede k větší důvěře a intimitě ve vztahu. Uspokojuje potřeby a tím přináší oběma radost. Jak to máte s plynutím v přítomnosti vy? Myslíte si, že sexualita je to základní, co definuje zdravý vztah? Nebo je to něco, co není podstatné? Budu rád, když napíšete své názory do komentářů.
Vítek.
